Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Guangzhou maraton: všechno je jednou poprvé ... i DNF

Ne vždy má člověk svůj den, doufám, že jsem si ho 10. prosince vybrala na několik závodů dopředu. Když jsem se v květnu do Kantonu (Guangzhou) nastěhovala, plánovala jsem od samého začátku, že si tady maraton zaběhnu, přeci jen byl spolu s maratonem v Pekingu a Šanghaji vyhlášený jako jeden z nejlepších v Číně a také jsem plánovala, že budu rozumná a žádný jiný maraton do té doby nepoběžím a že se řádně připravím ... a jak to dopadlo?

Už v září jsem běžela maraton v provincii Ningxia, protože jsem nemohla odolat pokušení jet do neznámé části Číny, pak jsem dostala zprávu od kolegů z Pekingu, že plánují běžet začátkem listopadu maraton v Šanghaji a možnost vidět své blízké kolegy a kamarády běžce byla více než lákavá, zaregistrovala jsem se tedy také. Pak jsem se naprosto spontánně domluvila s kamarádem z Čech, že se na konci listopadu potkáme v Japonsku na maratonu kolem hory Fuji, což už se tuplem nedalo odmítnout a plány, jak si letos zaběhnu jediný maraton v prosinci "doma&quo…

Guangzhou (Kanton) - část II. - kozí město

Do Guangzhou jsem nakonec dorazila včas, více o cestě v předchozím příspěvku. Počasí bylo super, svítilo sluníčko, bylo horko a vlhký vzduch, prostě typické subtropy. Hotel jsem měla zarezervovaný v části města Liwan, na pěší zóně Shangxiajiu (上下九步行街).

Cesta z letiště trvala asi hodinu metrem. Jakmile jsem ale vystoupila z metra a vyšla ven, ocitla jsem uprostřed něčeho, kde neplatila žádná známá pravidla, alespoň mi to tak přišlo, auta troubila a jezdila, jak se jim zachtělo, v protisměru, do toho se motali lidé na kole s různými vozíky, chodci, procházející se uprostřed silnice, atd., prostě jedním slovem ZMATEK. Peking se mi zdál oproti Kantonu úplně poklidné město... Když jsem asi po 15 minutách motání se tímhle blázincem přišla konečně na tu pěší zónu, říkala jsem si: "uff, konečně bude trochu klid tady", avšak moje nadšení trvalo zhruba půl minuty, protože pak mě vytroubilo auto, které touhle pěší zónou projíždělo ... ano, v Číně se zřejmě pod pojmem pěší zóna nemyslí zóna pro chodce :)
Shangxiajiu (上下九步行街)
Hotel byl - nazvala bych to čínský standard, jednoduše zařízený malý pokoj, čínsky standardně čistý, ale jak jsem první noc zjistila, byl zrejmě přímo stavěný na čínské standardy, protože mi byla krátká postel! To se mi ještě nestalo, aby mi někde při mé výšce 165 cm byla krátká postel :)
výhled z hotelového pokoje na Kanton
Město Kanton se mi líbílo, úplně jiné než Peking, úplně jiná atmosféra, jiná čínština, nerozumněla jsem ani slovo ... taková "pravá Čína". Člověk se prochází po ulicích a naráží na pouliční tržiště prodávající úplně všechno od psů, koček, papoušků přes rybičky do akvárek až po produkty tradiční čínské medicíny.
ulice Kantonu
na ulicích se běžně prodávají rybičky do akvárek. Nejdřív jsem si myslela, že tyhle rybičky jedí, ale ne, jsou to domácí mazlíčkové.
rybičky jsou opravdu všude
produkty tradiční čínské medicíny
O kousek dál člověk dojde do čtvrtě, na malý ostrůvek zvaný Shamian (沙面), jedná se o čtvrť z dob kolonialismu. V historii hrál tento ostrůvek poměrně významnou roli, protože za dynastie Qing zde byl přístav pro zahraniční obchod. Od 18. století do poloviny 19. století zde kotvilo tisíce lodí a také zde žilo mnoho zahraničních obchodníků, sídlily zde obchodní společnosti z Velké Británie, Spojených států, Francie, Holandska, Itálie, Německa, Portugalska, atd, a čemuž odpovídá architektura na ostrově.
ostrůvek Shamian
ostrůvek Shamian
Další atrakcí v Kantonu je Televizní věž, která mý výšku 600 m a nejvyšší vyhlídková plošina je ve výšce 450 m. Věž byla postavena v roce 2009 a uvedena do provozu 2010. Do roku 2013 byla nejvyšší budova v Číně, pak ji předběhla věž v Šanghaji a momentálně je to pátá nejvyšší samostatně stojící věž ve světe.
Na věž jsem se vydala ve večerních hodinách, vstup nahoru byl poměrně drahý, koupila jsem si druhý nejlevnější lístek za 290RMB, který obsahoval vstup na výhlídkovou plošinu ve výšce 403 m a tzv. Spider Walk, což byla cesta po schodech venku po obvodu věžě, celkem 37 pater pěšky.
Přiznám se, že vyhlídková plošina mě vůbec nezaujala a jsou to vyhozené peníze, ale Spider Walk byl naprosto super. Nikdo tam nebyl, foukal příjemný vánek a člověk si krásně prohlédne celé město, i když 37 pater byl poměrně sportovní výkon, jenže nemáte na výběr, není tam výtah, takže buď vyjdete nahoru nebo se musíte vrátit zpátky dolů a přeci nejsem lama a nebudu se vracet dolů, takže jsem si to pěkně vyšla po svých až nahoru :)
Kantonská televizní věž - 600 m vysoká
konstrukce věže a vstup na Spider Walk - točité schodiště po obvodu věže, celkem 37 pater přede mnou
pohled z výšky asi 250 m na Perlovou řeku

Dalším místem, které jsem v Kantonu navštívila byl Yuexiu Park ( 越秀公园), největší park ve městě, byl skutečně obrovský, ale pobyt tam v horkém dni byl poměrně příjemný. Uprostřed parku je umístěno sousoší pěti koz symbolizující legendu, podle které založilo město Kanton pět nesmrtelných, kteří přijeli z nebe na kozách a záchránili jej od hladovění.
sousoší koz v Yuxiu parku
pohled z parku na město Kanton
bambusový les
 Nedaleko parku se nachází budhistický chrám - Liurong pagoda (六榕寺), kam se člověk mohl na chvilku schovat před ruchem ulic.
Liurong pagoda (六榕寺)
Ovšem nejlepší na Jižní číně je její kuchyně, po Dim Sumu a něčemu, čemu se čínsky říká 牛肉片, volně přeloženo jako hovězí maso v rýžové rolce, bych se mohla doslova utlouct. Dim Sum je tradiční pokrm kantonské kuchyně, jedná se o malé knedlíčky plněné vším, co si jen umíte představit, slané, sladké ... mně nejvíce chutnaly knedlíčky plněné krevetami a zeleninou a pak knedlíčky plněné takovou sladkou marmeládou.
Dim Sum
Dim Sum - moje oblíbené s krevetami
Dim Sum .- masové koule a moje oblíbené knedlíčky s krevetami
牛肉片 .- moje nejoblíbenější - hovězí maso se zeleninou zabalené v rýžové rolce a zalité sójovou omáčkou
K dim sumu jednoznačně patří pití čaje, odpolední čaj a dim sum je základní kantonská kultura a každý návštěvník Kantonu ji nesmí minout ...

... a málem bych zapomněla, zde je naprosto normální, že vás v restauraci usadí k úplně cizím lidem, mít vlastní stůl, na to se tady opravdu nehraje, takže se mi jednou stalo, že jsem seděla u stolu se šesti dalšími lidmi a celkem jsme tvořili 3 různé skupinky, které se navzájem neznaly :)

Strava Feed

Instagram Feed

Instagram