Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jednou nohou v Tibetu - část 2. - Historické město Lijiang

Další mezizastávkou na cestě k hranicícm Tibetu bylo Lijiang s překrásným historickým centrem.

Noční vlak přijel na čas a tak jsem se v 7 hodin ráno za svitu vycházejícího Slunce ocitla na vlakovém nástupišti. Do města to bylo jen asi 10 minut pěšky. Rána mám hrozně ráda, nejvíc ty okamžiky, kdy celé město ještě spí a já se můžu procházet bez davu lidí. To byla asi nejkrásnější část celého pobytu v Lijiangu - "to" ráno, než otevřou trhy a obchody, bez lidí a zmatku ... ten klid


Městečko je na seznamu UNESCO, takže jsem očekávala opravdu spoustu turistů, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak horké. Celý den jsem strávila procházením se po malých uličkách historického města a odpoledne se vydala do nedalekého parku, odkud byl překrásný pohled na nedalekou horu Jade Dragon Snow Mountain, jejíž vrchol leží v nadmořské výšsce skoro 5600 m.
V oblasti kolem města Lijiang také žije jedna z 56 uznávaných národnostních menšin v Číně a to Nasiové (Naxi). Řemesla mě zas až tolik nelá…

Guangzhou (Kanton) - část I. - cesta do kozího města

Guangzhou, čínsky 广州 a česky Kanton je město v jižní Číně, nachází se doslova na obratníku Raka. Je hlavním městem provincie Guangdong (广东). V historii hrálo město významnou roli, od jeho jména je odvozen název lokálního čínského jazyka, kantonštiny, která byla od 19. století dominantním jazykem čínských komunit v zahraničí. Číňané tomuhle městu říkají město ovcí, popř. kozí město, protože v čínštině se koza a ovce řekne stejně ... takže si vyberte (ale v tomhle případě jde spíš o kozu) :-) A proč kozí město? Podle legendy založilo město Kanton pět nesmrtelných, kteří přijeli z nebe na kozách a záchránili jej od hladovění.

A proč jsem se vydala do Kantonu? Nebylo kvůli legendě, nebylo to kvůli městu nebo památkám samotným, ale protože se tady běžel závod ze série Nike Women - We Run GZ. V době, kdy jsem se na závod hlásila, neměla jsem o Kantonu žádné tušení, jen jsem věděla, že tohle město někde v Číně je a přišlo mi to jako dobrý nápad - spojit sport a cestování, co víc si člověk může přát. To jsem však netušila, jaké podmínky v subtropech v dubnu panují ... ale o závodě samotném později.

Jak se moje dovolená blížila, začínala jsem se těšit. Den před odletem však přišla do Pekingu písečná bouře. Jak jsem se později dočetla, byla to největší písečná bouře za posledních 13 let. Bylo to poměrně děsivé, ještě jsem nikdy nic podobného nezažila. Běhěm pár okamžiků se zvednul silný vítr, který s sebou přivál jemný prach. Během chvilky se udělala tma, hodnoty prachu PM10 během pár chvil vyskočily na závratné hodnoty na téměř 900 jednotek.
příchod bouře zaznamenaný měřením kvality ovzduší na US ambasádě
Můj let byl naplánovaný na druhý den v 9 hodin ráno, bála jsem se, že se let zruší, pokud bouře bude pokračovat, ale když jsem se ráno probudila, byl krásný jarní den, obloha byla modrá jako snad nikdy ještě, svítilo sluníčko, jen foukal poměrně stále dost silný vítr, který ale vzduch pročišťoval.

Když jsem na letišti prošla všemi bezpečnostními kontrolami a dostala se až k odletové bráně, čekalo na mě milé překvapení, zjistila jsem, že to Kantonu totiž neletíme úplným drobečkem, jak jsem čekala, ale mým oblíbeným typem letadla a to B777-300ER, ano přesně tak, tímhle obrem na vnitrostátní lince!
B777-300ER
Všechno probíhalo standardně, boarding do letadla, bezpečnostní instrukce a pak odlet, letěli jsme na čas. Jenže pak to přislo, díky silnému větru jsme se dostali do silných turbulencí hned po startu, také moje poprvé. S letadlem to cloumalo, jako jsem ještě nezažila a k tomu čumák letadla nakloněný nahoru, abychom nabrali správnou výšku, pořád blikaly kontrolky, abychom se všichni připoutali a  do toho promlouval kapitán letadla, který běžně při vzletu nemluví, že prolétáme silnými turbulencemi, že se máme připoutat a ani nehnout. Říkala jsem si, jak by to asi vypadalo, kdybychom letěli menším a lehčím letadlem, když to takhle lomcuje s tímhle obrem. Ale jakmile jsme se dostali do správné letové výšky, turbulence ustaly a let dále probíhal jako v bavlnce :)

V Kantonu jsme přistávali o 3 hodiny později. Jakmile jsem vystoupila z letadla, dostala jsem facku od vlhkého a teplého okolního vzduchu, hlavou mi proběhlo: "Kristýno, vítej v suptropech!".

Strava Feed

Instagram Feed

Instagram