Jedno jaro v Himalájích - celodenní trek do vesničky Yubeng

Co si vybavíte, když se řekne Yunnan? Nic? Hory z Avataru nebo Soutezsku skákajícího tygra? Mně se teď vybaví jediné - Yubeng: malebná vesnička v horách na úpatí Himalájí na samých hranicích s Tibetem. Ještě před pár měsíci jsem neměla ani tušení, že takové místo existuje, nikdy jsem o něm neslyšela a dnes na toto místo vzpomínám asi nejraději. Pro mě je Yubeng pravá Shangri-la, místo, kde lidé žijí v absolutním souladu s přírodou.
Horní a Dolní Yubeng jako na dlani
Vesnička Yubeng je místo, které nebylo objeveno po stovky let právě proto, jak je nepřístupná z vnějšího světa. Dokonce ani dnes tam nevede žádná silnice. Aby se tam člověk dostal, musí podniknout celodenní trek po nezpevněné cestě s celkovým převýšením 1000m a věřte mi, že ve vysokohorských podmínkách to není žádná sranda ... Místní vesničané i dnes podnikají denní nebo týdenní túry do nejbližšího města, aby si obstarali zásoby nebo prodali své produkty, stále hojně využívají koně, i když moderní doba nejde zastavit a tak koně a mezky začánají nahrazovat motocykly.
Na trek jsme (já a můj Tibetský průvodce) vyráželi brzo ráno po východu Slunce, který jsme sledovali v Deqinu, viz předchozí příspěvěk o cestě do Himalájí. Čekal nás trek z nadmořské výšky 2900m n. m. do 3900 m n. m. a poté sestup dolů do vesničky do 3000 m. n. m.
tudy vede cesta do Yubengu
Měla jsem z toho velký respekt, nevěděla jsem, jak se moje tělo bude chovat v tak vysoké nadmořské výšce a ještě pod velkou fyzickou zátěží, navíc jsem již několik dní trpěla lehkou bolestí hlavy, nic hrozného, ale je to nepříjemné.
Z Deqinu jsme se vydali autem, potřebovali jsme se přiblížit, kam až to půjde, cca 30km. Byl nádherný slunný den, počasí nám přálo. Cestou do vesničky Xidang, odkud jsme vychazeli, se nám otevřely nádherné výhledy na hory kolem ... Na jedné z vyhlídových zastávek jsem si všimla cedule, že do Tibetu je to pouhých 80km.
vyhlídková terasa po cestě z Deqinu do Xidangu
jediná cesta, která vede z Yunnanu do Tibetu ... 
Pak se silnice doslova změnila v tankodrom, Tashi, můj průvodce, zapnul v autě pohon na všechny čtyři a já začala chápat, proč má terenní auto ... zasněně mi vyprávěl, jak by si jednou rád koupil terenní Toyotu, že jsou lepší než tyhle čínské "kopie".
cesta autem z Deqinu do vesnice Xidang 
silnice skončila ...
Pak jsme přijeli do vesničky Xidang a vydali se na trek. Začalo to celkem z ostra, od prvních metrů jsme začali stoupat a jak jsem později poznala, stoupali jsme celou cestu, nebyl ani jediný úsek, který by se šel po rovině.
Ale šlo to lépe, než jsem si myslela, šli jsme pomalu, zhluboka jsem dýchala, ale šlo se mi dobře. Cestou jsem si užívala ty neskutečné výhledy na hory všude kolem ... začínám si uvědomovat, ano, jsem v Himalájích.
Po cca 3 hodinách jsme dosáhli nejvyššího bodu cesty - 3800m n.m. Tashi mě strašně chválil a pořád opakoval, že jsem velmi dobrý "hiker" a že mám dobrou fyzičku - to mě samozřejmě moc těšilo.
vycházíme z vesničky Xidang 
cesta vzhůru
po cestě jsme míjeli několik obydlí místních obyvatel
tohle je jediná cesta, která vede do vesničky Yubeng

dosáhli jsme nejvyššího místa - posvátné Tibetské místo
Na vrcholu jsme si dali oběd, co jsme si s sebou nesli a čekal nás sestup dolů do vesnice Yubeng.  Jak už to bývá cesta dolů je mnohem náročnější než cesta nahoru. Trvalo nám to dalších 2.5hodiny sejít dolů, bylo to hodně náročných 5km hlavně pro kolena, ale ty výhledy ... těšila jsem se jak malá holka, až budeme dole. Vypadalo to fantasticky.




"Horní Lhota" 
"Dolní Lhota" - naše cílová destinace
Pak jsme konečně dorazili do Yubengu, nejvíc si oddechla naše kolena. Připadala jsem si jako v jiném světe ... genius loci ... ano, i tohle je Čína a je nádherná, nepoznaná. Lidé zde žijí v naprostém souladu s přírodou.
Ubytovali jsme se v malých útulných bungalovech provozovaných místní rodinou. Uvnitř nebylo žádné topení - byla tam hrozná zima, říkala jsem si, jak tohle přežiju ... Součástí ubytování byla i malá restaurace, kde uprostřed místnosti stála malá kamínka, ve kterých se topilo a zároveň vařilo. Byla to taková sociální místnost, všichni se scházeli tamm, protože tam bylo teplo ... dali jsme si oběd, byli jsme s Tashim oba hladoví a pak si odpočinout po náročném treku.

ubytování ve vesničce Yubeng

Po pozdním obědě jsem si na chvilku odpočinula a ještě než zapadlo Slunce, šla jsem se projít po okolí, připadala jsem si jako v pohádce. Vysoké špičaté hory, travnaté louky, na kterých se pásly koně a yaci, neskutečný klid. Člověk tady čerpal energii jen tím, že tady byl ...








Podívejte se na video, kde se koně vrací sami zpátky z pastvy domů.
A na závěr se podívejte na záznam trasy z aplikace Relive a samozřejmě na pár statistik ze Stravy