Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jedno jaro v Himalájích - cesta k posvátným vodopádům

Noc v Himalájích, vesničce Yubeng, byla sice chladná, ale klidná, vlastně jsem usnula, ani nevím jak, a probudila se až ráno, možná tím řidkým vzduchem a nebo prostě tím, že po západu Slunce se nedá nic moc dělat, když člověk cestuje sám. Těšila jsem se na další krásný den, ale opak byl pravdou - probudila jsem se do pochmurného počasí. Obávala jsem se, že celý trek ke svatým vodopádům odpískáme, ale Tashi mě ujistil, že určitě jdeme. Skvěle!
Jestli je něco, na co si v životě potrpím, tak jsou to snídaně a ráda vstanu o půl hodiny dříve, abych mohla v klidu posnídat. Na dovolené si na tom zakládám ještě víc a pokaždé chci snídat to, co snídají místní. Posnídali jsme tedy typickou tibetskou snídani - baba chléb a čaj s jačím máslem a vydali se na cestu.
Ze začátku jsme šli po rovině nebo do mírného kopce, cesta byla lemovaná barevnými vlaječkami a jak jsme stoupali výš a výš, tak se déšť začal měnit ve sníh. Byl začátek dubna, všude kvetly rododendrony a do toho sněžilo. Celkem mě to z…

Jednou nohou v Tibetu - část 3 - Soutěska Tygřího Skoku (den druhý)

Druhý den jsem si přivstala na východ Slunce a po snídani vyrazila opět na cestu. Čekal mně poslední úsek po vrstevnici a pak sestup do vesnice, odkud odjížděl autobus do Shangrily, což byla moje další destinace. Ráno bylo kouzelné, měla jsem ohromné štěstí na počasí, obloha bez mráčku, svítilo slunce, prostě paráda. Cesta ubíhala velmi rychle. Do cílové stanice jsem došla s velkou rezervou ...
Protože jsem měla ještě asi 2 hodiny čas, rozhodla jsem se podniknout výpravu dolů k řece ... sestup dolů byl tak prudký, že se mi přerušil i GPS signál na hodinkách 😀 Řeka, která ze shora vypadala jako "klidný potůček", se ukázala ve své kráse s mohutnými peřejemi.
Cesta dolů byla pohodová, ovšem vyškrábat se nahoru byla o dost větší výzva, zvláště, když člověk leze 50 výškových metrů po žebříku bez jakéhokoliv jištění ... to jsem ovšem doma úspěšně zatajila 😀
Celou výpravu v soutěsce tygřího skoku jsem zakončila v jedné místní malé restauraci, kde měli domácí čerstvý sýr z yačího mléka ... taková dobrota! Pak už jen zbývalo počkat na autobus směr Shangrila a vydat se směr Tibet ...
To, že Shangrila bude stát za to, bylo jasné od první chvíle, kdy člověk nastoupil do autobusu ...
A pro milovníky statistik mám tady záznam ze Stravy i se všemi GPS chybami ...

Instagram Feed

Instagram