Jednou nohou v Tibetu - část 3 - Soutěska Tygřího Skoku (den druhý)

Druhý den jsem si přivstala na východ Slunce a po snídani vyrazila opět na cestu. Čekal mně poslední úsek po vrstevnici a pak sestup do vesnice, odkud odjížděl autobus do Shangrily, což byla moje další destinace. Ráno bylo kouzelné, měla jsem ohromné štěstí na počasí, obloha bez mráčku, svítilo slunce, prostě paráda. Cesta ubíhala velmi rychle. Do cílové stanice jsem došla s velkou rezervou ...

Protože jsem měla ještě asi 2 hodiny čas, rozhodla jsem se podniknout výpravu dolů k řece ... sestup dolů byl tak prudký, že se mi přerušil i GPS signál na hodinkách 😀 Řeka, která ze shora vypadala jako "klidný potůček", se ukázala ve své kráse s mohutnými peřejemi.

Cesta dolů byla pohodová, ovšem vyškrábat se nahoru byla o dost větší výzva, zvláště, když člověk leze 50 výškových metrů po žebříku bez jakéhokoliv jištění ... to jsem ovšem doma úspěšně zatajila 😀

Celou výpravu v soutěsce tygřího skoku jsem zakončila v jedné místní malé restauraci, kde měli domácí čerstvý sýr z yačího mléka ... taková dobrota! Pak už jen zbývalo počkat na autobus směr Shangrila a vydat se směr Tibet ...

To, že Shangrila bude stát za to, bylo jasné od první chvíle, kdy člověk nastoupil do autobusu ...

A pro milovníky statistik mám tady záznam ze Stravy i se všemi GPS chybami ...