Jednou nohou v Tibetu - část 3 - Soutěska Tygřího Skoku (den první)

Putování po provincii Yunnan pokračovalo dvoudenním putováním Soutěskou tygřího skoku (Tiger Leaping Gorge, čínsky 虎跳峡; Pinyin: Hu Tiao Xia), na který jsem se obzvlášť těšila. Jedná se o jeden z nejkrásnějších treků v Číně vůbec, ale není vůbec jednoduchá ... stačí už jen fakt, že se nachází na okraji Tibetské náhorní plošiny, tudíž se pohybujete již ve vysoké nadmořské výšce kolem 2800m n. m.

Samotný trek začíná v místech, kde se řeka Yangtze (místními nazývané Jinsha) dostává z širokého údolí do samotné soutěsky sevřené mezi dvěmi vysokými horami (Yulong Xieshan a Haba Xieshan). Délka treku je od 27 do 41km a lze jej ujít během 2-4 dnů. Protože se jedná o poměrně dlouhý trek, rozhodla jsem se tam strávit dva dny s tím, že po cestě někde přenocuji. Z města Lijiang jsem vyjela ranním autobusem, cesta do vesnice Qiaotou, odkud se vychází trvala asi hodinu a půl a protože první ranní autobusy byly vyprodané, dorazila jsem na výchozí bod kolem 11 dopoledne - poměrně pozdě. Neztrácela jsem čas a vydala se na cestu. První úsek, neboli horní část, byl poměrně náročný terén pořád nahoru a dolů, s plně naloženou krosnou na zádech to šlo pomaleji, než jsem si myslela. Na začátku je třeba ve vesnici Qiaotou zakoupit permit opravňující ke vstupu do soutěsky. Po cca. 700m, za školní zdí, odbočuje cesta doleva úzkou stezkou do kopce. Během následujících 3-4 hodin cesta stále stoupá. Nejprve mírně ve svahu nad řekou, později kolmo nahoru po „Stezce 28 zatáček“.

Než jsem se vydala strmou cestou nahoru po "Stezce 28 zatáček", udělala jsem krátkou zastávku na oběd v malé vesničce po cestě. Oběd z lokálních organických potravin byl fantastický ... i když možná i tím, že jsem umírala hlady ...

Pak následovala dlouhá cesta do kopce po stesce 28 zatáček, ale odměna za náročný výšlap stála za to - výhled na horní peřeje soutěsky byl překrásný.

Další část treku klesala do vesnice a odtud vedla víceméně po vrstevnici - nejdříve přes pole v okolí vesnice a poté po úzkých skalních římsách vysoko nad řekou. Po asi dalších dvou hodinách chůze jsem došla do další vesnice s názvem "Half-way", a protože už se začalo stmívat, rozhodla jsem se přenocovat zde. Našla jsem perfektní a levné ubytování s terasou a překrásným výhledem na 5500m vysoké hory kolem. Nádhera. Dorazila jsem včas, zrovna začal západ Slunce.

Po ý hodinách náročného treku a 18km jsem toho měla dost, usnula jsem nebylo snad ani 9 hodin večer ... ale stálo to za to😀 A pokud by někoho zajímala mapka nebo pár statistik, tak zde je ještě odkaz na Stravu: