Když jsem dostala pozvánku na maraton do provincie Ningxia, odmítla jsem to, protože jsem věděla, že nemám natrénováno. Léto v Kantonu je velmi horké a podmínky pro běh více než nevhodné. Teplota vzduchu kolem 35 stupňů a k tomu vysoká vlhkost vzduchu mají za následek, že pocitová teplota se pohybuje mezi 40 a 45 stupni celé léto, 4 až 5 měsíců v kuse. A i když vyrazíte běhat brzo ráno v 6 hodin, stále se teplota pohybuje kolem 36 stupňů. Trénovala jsem, ale ne tolik, abych uběhla maraton.
Jenže do druhého dne se mi všechno rozleželo v hlavě a já tam chtěla jet za každou cenu. Ningxia je unikátní místo - nazvala bych ji "krásná neznámá". Již jsem tam jednou byla - před dvěmi lety ve městě Yinchuan. Více
zde.
Závod se běžel v sousedním městě Wuzhong, kterým protéká Žlutá řeka a i část závodu vedla podél ní. Znělo to prostě neodolatelně.
Musela jsem si vzít jeden den volno, protože dostat se na místo závodu bylo lehce logisticky náročnější. Z Kantonu totiž nelítá přímá linka, ale musí se přestoupit v Chongqingu, v provincii Sichuan.
Měla jsem štěstí, odletěla jsem na čas bez zpoždění a i přestup v Chongqingu proběhl hladce. A tak jsem po 5 hodinách konečně dosedla na letiště v Yinchuanu, kde na mě čekala delegace dobrovolníků a odvezli mě na hotel. Tyhle akce na pozvánku jsou vždycky vydařené, člověk se nemusí absolutně o nic starat - vyzvednou ho na letišti, dopraví do hotelu, většinou se jedná o čtyřhvězdu, kde má člověk veškerý komfort a hlavně(!) hotelový bufet zdarma ... občas se stane, že se běžecký maraton promění v maraton v obžerství 😀 Ehm ... dost často se to stává 😄
 |
| snídaně před odletem v Kantonském stylu - dimsum |
Na druhý den se běželo, start i cíl závodu byl asi 200m od hotelu, takže ráno nebylo, kam spěchat, navíc záruka startu z první linie, věci před závodem značně usnadňuje - člověk nemusí nikde stát fronty, má vyhrazené místo speciálně pro pozvané běžce a na start se dostaví 10 minut před samotným startovním výstřelem. Nevýhoda startu z první linie je ta, že člověk většinou přepálí začátek, protože ho "táhnou" afričtí běžci, snažila jsem se držet na uzdě, ale i tak, první kilometr v tempu 5:10 je i tak na mě přepálený. Pak jsem zpomalila na celkem přijemné tempo 5:40 a tep kolem 156bpm. Tohle tempo se mi dařilo držet až do 30. kilometru - říkala jsem si, to je paráda, běží se dobře a čas vypadá slibně kolem čtyř hodin. Jenže přišel 30. km a mě hrozně začalo píchat na plicích, nedalo se to skoro vydržet, až jsem musela zastavit a tím jsem vypadla z tempa. Zbylích 12 km bylo, přiznám se, jedno velké utrpení. Ale nemohla jsem čekat, že bez tréninku zaběhnu maraton "s prstem v nose".
Na závod jsem dostala startovní číslo 4 - hoho, hned za třemi africkými běžkyněmi, jaká pocta říkala jsem si, jen škoda, že ty výkony tomu neodpovídají a po 30. kilometru, kdy se tomu mému výkonu nedalo říkat už ani běh, styděla jsem se, že mám na sobě nasazené číslo. Asi na 35. kilometru jsem zaslechla rozhovor dvou číňanů o tom, jak jeden říká tomu druhému: "hele podívej, žena číslo 4". Taková ostuda!
 |
| předstartovní atmosféra, užíváme si prostor pro "elitní atlety" |
 |
| předstartovní atmosféra, užíváme si prostor pro "elitní atlety" |
Počasí i podmínky byly ideální - pod mrakem a teplota kolem 18 stupňů, i když ke konci člověk dobíhal už za poměrně velkého tepla. Atmosféra běhěm závodu byla famózní, jedna z nejlepších, co jsem zatím zažila. Město plné lidí, kteří fandili, jak to jen šlo, člověk si to navíc užíval i z toho důvodu, že místní národnostní menšina Hui vypadá odlišně.
Maraton jsem dokončila za 4 hodiny a 20 minut, druhý nejpomalejší čas, ale byla jsem nesmírně ráda, že jsem doběhla, i když úplně vyčerpaná. Veškeré vyčerpání ovšem vykoupí ten pocit, když vám na krk pověsí medajli a tentokrát to ještě vykoupila jedna věc - doběhla jsem jako 26. žena a tudíž jsem ještě dostala "tag" - můj první 😊
 |
| Hui menšina všude podél tratě |
 |
| Hui menšina všude podél tratě - na každém kilometu byla dívka oděná do tradičního úboru s cedulí 😄 |
 |
| Hui menšina všude podél tratě - i jsem jim odpustila, že na mě volali, že jsem Ruska 😀 |
 |
| někteří viděli cizince poprvé v životě - i pro ně to byl zážitek 😂 |
 |
| někde kolem 30. km doprovázená "náhodným" spoluběžcem - oba jsme začínali trpět |
 |
| euforie v cíli byla veliká |
 |
| uběhnout maraton je hlavně o hlavě, ale když má člověk trenované tělo, není to po psychické stránce tak těžké, jako když nemá |
 |
| endorfiny v cíli jsou obrovské |
 |
| můj první "Tag" |
 |
| medaile opět nezklamala |
V neposlední řadě nesmím opomenout záznam závodu na
Stravě a také nově cool video pomocí relieve.cc 😎
A jaký bude další závod? Již v listopadu poběžím maraton v Šanghaji. Na ten se těším moc, jedná se o jeden z nejlepších městských maratonů na světě vůbec a jsem ráda, že jsem dostala startovní číslo.
