Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jedno jaro v Himalájích - cesta k posvátným vodopádům

Noc v Himalájích, vesničce Yubeng, byla sice chladná, ale klidná, vlastně jsem usnula, ani nevím jak, a probudila se až ráno, možná tím řidkým vzduchem a nebo prostě tím, že po západu Slunce se nedá nic moc dělat, když člověk cestuje sám. Těšila jsem se na další krásný den, ale opak byl pravdou - probudila jsem se do pochmurného počasí. Obávala jsem se, že celý trek ke svatým vodopádům odpískáme, ale Tashi mě ujistil, že určitě jdeme. Skvěle!
Jestli je něco, na co si v životě potrpím, tak jsou to snídaně a ráda vstanu o půl hodiny dříve, abych mohla v klidu posnídat. Na dovolené si na tom zakládám ještě víc a pokaždé chci snídat to, co snídají místní. Posnídali jsme tedy typickou tibetskou snídani - baba chléb a čaj s jačím máslem a vydali se na cestu.
Ze začátku jsme šli po rovině nebo do mírného kopce, cesta byla lemovaná barevnými vlaječkami a jak jsme stoupali výš a výš, tak se déšť začal měnit ve sníh. Byl začátek dubna, všude kvetly rododendrony a do toho sněžilo. Celkem mě to z…

Dovolená mezi muslimy - část první: Welcome dinner

Svoji první dovolenou jsem začala trochu netradičně, viz článek Roadtrip aneb cesta za dobrodružstvím. Po 16 hodinové cestě autem jsem skutečně spala jako miminko skoro 10 hodin v kuse. Ráno jsem otevřela oči, byl krásný slunečný den a ten výhled z 23. patra na město Yinchuan byl neuvěřitelný. Říkala jsem si paráda, dovolená může začít. Ještě jsem na chvilku zalezla do postele a četla si průvodce, abych se rozhodla, kam se pojedu podívat. Srozumněna s faktem, že můj kamarád čas mít nebude, jsem plánovala svůj první den.

Výhled z hotelového pokoje


Rozhodla jsem se, že se pojedu podívat na Západní padogu (Xita). Padoga se nachází uprostřed klidného parku a člověk musí zdolat 11 pater po schodech, aby se mohl rozhlédnout z vrcholu.
Xita - Západní Pagoda
Xita - Západní Pagoda
Pohled z Pagody na město Yinchuan

Byly asi 2 hodiny odpoledne a zazvonil telefon. Byl to můj kamarád a oznámil mi, že jedna jeho známá by mě ráda pozvala na večeři a že ji mám zavolat a domluvit se s ní. A jen tak mezi řečí mi oznámil, že ale neumí ani slovo anglicky a že se s ní musím domluvit čínsky... Kdo mě zná, tak ví, jak já nemám ráda, když musím telefonovat cizím lidem a těď musím zavolat úplně noname číňance a ještě s ní po telefonu mluvit čínsky?? V tu chvíli jsme se chtěla vypařit ze zemského povrchu.
Odvahu jsem v sobě sbírala možná další půl hodinu a chtě-nechtě jsem ji zavolala. Jak jsem čekala, nerozumněla mi ani slovo :D Tak jsem telefon položila a napsala ji sms, psaní mi jde lépe než mluvení :) Domluvili jsme se, že mě vyzvedne kolem 6 hodiny v hotelu.
Dlouhou chvíli v hotelu jsem si krátila pozorováním západu Slunce, až na to špinavé okno, to celkem ušlo, co myslíte?
Západ Slunce v Yinchuanu
 Čekala jsem, že večeře bude rychlá záležitost, protože si nebudeme moct povídat, když si nerozumíme, ale šíleně jsem se zmílila. Svolala celkem 10 lidí, nikdo z nich anglicky nemluvil, a moje "welcome dinner" proběhla ve velkém stylu. Podávaly se plody moře, většinu toho jídla jsem viděla jen v televizi nebo na obrázku, takže nejenže jsem nikomu nerozumněla, ale ještě jsem byla za totální lamu, na všechno jsem říkala, že jsem se to ještě nejedla a že nevím, jak se to jí ... Naštěstí se k večeři podávalo poměrně hodně alkoholu, obzvlášť tvrdého alkoholu, takže jsem si dala pár panáků baijiu a začalo mi to být všechno jedno :) Vypadalo to, že jsme snědli půlku oceánu.

 






 Úplně nemusím jíst jídla, co se na mě koukají a co mají víc než 4 nohy, takže jsem poměrně s velkým sebezapřením tomu lámala hlavičky a nožičky. Myslím, že samotná konzumace 1 kraba mně trvala přes hodinu. Ale zvládla jsem to, ledy se prolomily a mám zážitek na celý život :)

Instagram Feed

Instagram