Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Kanton! Tak jsem tady ... aneb sociální experiment v praxi

Budou to již 3 měsíce, co jsem se přestěhovala do Kantonu a také 3 měsíce, co jsem nenapsala nic na blog, bylo potřeba nejdříve tu velkou změnu vstřebat.

Změna práce není snadná a když k tomu přibyde ještě stěhování, navíc v Číně, člověk má plnou hlavu starostí. Když je člověk na to všechno sám, nemůže se na nikoho spoléhat, musí všechno vyřešit sám, je to psychicky hodně náročné. Naštěstí moje největší opora je moje báječná sestra. Přiznám se, že jsem to ne úplně dobře nesla, obzvlášť ten první měsíc byl náročný, téměř každý den jsme si volaly, a abychom odlehčily celou situaci, začaly jsme to moje působení tady nazývat "sociálním experimentem" - a najednou se celé to napjetí, které ve mně bylo, vytratilo - prostě jen na sobě provádím zajímavý sociální experiment.

Když člověk přijde z mezinárodní, multikulturní firmy do ryze čínské společnosti, je to ohromný šok, co se firemní kultury týče, způsobem práce a přístupu k práci a životu. Jedna veselá příhoda - hned druhý den, c…

Závod v srdci Pekingu ... již podruhé

O tom, jak jsem běžela 10km závod v srdci Pekingu jsem psala již loni, viz příspěvek Běžela jsem závod v srdci Pekingu ... co se neměřil a letos jako řádný mazák jsem se chtěla přihlásit znovu.

Za rok se změnilo spoustu věcí, poznala jsem víc lidí, víc běžců a móda běhání dorazila i do Číny, takže máme u nás v práci běžecký klub a dokonce jsou rezervované nějaké peníze na sponsoring registračních poplatků.

Těšila jsem se, protože se nás na 10 km trať přihlásilo asi 5 lidí, těšila jsem se, že konečně nepůjdu sama a po závodě, že se všichni sejdeme a společně zajdeme na oběd nebo pozdní snídani. Jenže ouha, všechno bylo jinak ... při vyzvedávání startovního balíčku se stala chyba - místo startovního setu na 10 km, jsem vyfasovala startovní set na 5 km. Po důvodu jsem se raději nepídila, uvnitř jsem byla i celkem ráda, že poběžím "dětskou" trať, předpověď počasí totiž hlásila vedro, i když byl teprve konec dubna. Takže jsem na závodě s názvem Bejing Long Distance Running Festival běžela vzdálenost 5 km ... aneb Vítejte v Číně, nevadí, že to nedává smysl, hlavně, že název je cool :)

Nicméně moje představa o tom, jak si závod s kolegy užijeme dohromady, se rozplynula jak pára nad hrncem, protože oni všichni běželi 10 km, takže jsem opět na startovní čáře stála sama a do v cíli mě nikdo nečekal - ne proto, že jsem tak rychlá, ale protože cíl pro 10 a 5 km byl jinde.

I když se závod oficiálně neměřil, protla jsem pomyslnou cílovou pásku v čase 27:20. Byla jsem spokojená, udržela jsem celou dobu tempo 5:30 min/km a cíli jsme každý navíc dostali krásnou památeční medaili, což, jak jsem později zjistila, byl další FAIL, protože medaile byly určeny jen pro závodníky na 10 km, ale protože závodníci na 5 km doběhli do cíle dříve (někteří ano), sebrali medaile závodníkům na 10 km, resp. pořadatel je začal rozdávat, a na ty poslední na trati 10 km už nezbylo, což vyvolalo velkou vlnu nevole. Pochopitelně! Ja bych se o svou medaili taky prala :) Nakonec organizátor přislíbil, že medaile nechá dovyrobit a rozdá je dodatečně po závodě ... a pak žili všichni šťastně až do smrti :)
start závodu opět na Náměstí Nebeského Klidu (Tiananmen)
předstartovní atmosféra na trati 5km
za pár minut se vyběhne
relax v cíli - test nových kompresních podkolenek se osvědčil
spokojenost s časem 27:20
památeční medaile

Strava Feed

Instagram Feed

Instagram