Hledání bytu, stěhování a "fejková" láska
Poslední měsíc byl velmi hektický a poslední týden? To byl zatím ten nejnáročnější týden na psychiku, co jsem tady. Hledání nového bydlení se může na první pohled zdát jako příjemná záležitost obzvlášť, pokud hledáte byt s dobrou kamarádkou a obě se těšíte na společné bydlení. Tenhle zážitek se ovšem spíše podobá noční můře. Ještě musím připomenout, že veškerá komunikace probíhala v čínštině, protože zdejší realitní agenti anglicky nemluví.
Všechno začalo poměrně nevině. Přišly jsme s kamarádkou do realitní agentury začátkem května s tím, že sháníme dvoupokojový byt v oblasti Shaoyaoju nebo Taiyangong a naše cenová hladina je 5500RMB měsíčně (cca 22 tisíc Kč) a že se chceme na konci května stěhovat. Daly jsme si měsíc rezervu na zařízení.
Realitní agenti nám nejdřív ukázaly byt, který se ani bytu nepodobal, všechno bylo staré a špinavé, kvalita vůbec neodpovídala ceně. Potom nám ukázali druhý byt, krásný prostorný byt 2+1 s velkým obývacím pokojem a kuchyní a cena 5500RMB. Byt se nám na první pohled líbil, dobrá lokalita, příznivá cena. Oboustranně jsme se domluvili, že koncem května bude byt volný. Zaplatili jsme rezervační poplatek ve výši jednoho nájmu, tedy 5500RMB, s tím, že smlouvu podepíšeme, než se nastěhujeme. Idylka prostě.
Týden před plánovaným stěhováním jsme kontaktovali realitního agenta, zda můžeme přijít podepsat smlouvu, domluvili jsme si datum a čas. Jenže ráno ten den, nám poslal zprávu, že majitel bytu není v Pekingu a že to musíme odložit. Potom se celý týden nic nedělo a my začaly být lehce nervozní.
Byl poslední květnový den, neděle, a s kamarádkou jsme se vydaly do realitní agentury, co teda bude s bytem. Agenti se s námi vůbec nebavili a řekli nám, že byt bude volný až od půlky července! A nabídli nám, že se zatím můžeme nastěhovat, do toho "strašného bytu", co nám ukázali při první návštěvě. To jsme samozřejmě odmítly a začala vlna dohadování se. Nejdřív nám ukázali byt daleko za 4. okruhem, kde se cena pohybovala 7000RMB (28 tisíc Kč.) a nakonec nám ukázali byt, co se nacházel nedaleko od původního bytu, byl relativně OK, cena byla 6300RMB měsíčně a nájemníci se stěhovali pryč následující den. Pro nás to bylo pořád příliš mnoho, co si nemůžeme dovolit. Chvilku jsme smlouvali a nakonec jsme se domluvili na ceně 6000RMB měsíčně. Nezbylo nám nic jiného, než na tenhle byt kývnout, protože jsme neměly jinou možnost, nutně jsme se potřebovaly nastěhovat. Agenti nám slíbili, že všechny nedostatky v bytě odstraní a že se druhý den kolem 14:00 hodiny můžeme stavit pro klíče.
Pak došlo na podpis smlouvy, opět jedna velká hádka, agenti nám přislíbili, že cena za agenturní smlouvy nebude nijak vysoká, nicméně si naúčtovali celý jeden nájem, tedy cca 22 tisíc Kč. Za tyhle peníze jsme opravdu dostaly super služby, že? A když jsme tedy zaplatili nájemné na 3 měsíce + kauci v hodnotě jednoho měsíčního nájmu + poplatek agentuře + další menší poplatky za televizi, odvoz odpadu, atd, tedy něco přes 31 tisíc RMB (122 tisíc Kč), tak nám jen tak mezi řečí oznámili, že si účtují poplatek za platbu kartou 100RMB (400Kč)!
Člověk by si myslel, že vše je vyřešeno, máme byt, máme zaplacený nájem na 3 měsíce, teď jen vyzvednout klíče, uklidit a nastěhovat, jenže tím to teprve začalo ...
Na druhý den šla moje kamarádka vyzvednout klíče ve 2 hodiny odpoledne, jak nám bylo řečeno. Já jsem s ní jít nemohla, protože bylo pondělí, tedy pracovní den. V agentuře ji řekli, že se nájemníci ještě nevystěhovali a že klíče budou později. Když mi tohle řekla, moje nervová soustava byla na pokraji zhroucení a došlo na nejhorší, uvědomila jsem si, že tohle samy nejsme schopné zvládnout, protože dvě samotné holky a ještě k tomu bílé holky, tady nikdo neposlouchá a nebere vážně. Zavolala jsem tedy svému dobrému známému Číňanovi a všechno jsem mu řekla. První, co následovalo bylo, že jsem dostala hroznou čočku od něj, že s tímhle nemám žádné zkušenosti a následovala sada otázek, které všechny začínaly slovem "PROČ". Proč tohle a proč tamto a proč si mi nedala vědět dřív. Na žádnou otázku jsem neměla relevantní odpověď. Pak chtěl číslo do te agentury a na majitele bytu. Neměla jsem ani jedno číslo, takže opět čočka, jak to, že nemám žádné číslo a nevím adresu. Ano, přiznávám zcela objektivně, měl ve všem, ale prostě stalo se, nemůžu to vrátit, tak proč dělat zlo. Nicméně bylo toho na mě moc a rozbrečela jsem se jako malá holka, na čež následovala otázka "Proč brečíš?" - další proč :)
Slíbil mi, že se mnou zajde do té agentury a že se pokusí zjitit, co se dějě. S agentem se domluvili, že se všichni sejdeme v našem novém bytě. Přišli jsme tam kolem 8 hodiny večer, předchozí návštěvníci byli již odstěhovaní, jenže, to co slíbili, že nám v bytě opraví, tak nebylo opraveno zcela nic. A abych byla konkrétnější, tak se nejednalo o prkotiny - např. chyběla ta horní část sprchy, ze které teče voda, byla tam jen hadice bez koncovky, v mém pokoji byla díra do dveří a chyběla komplet klika, nefungovala pračka a klimatizace. V obývacím pokoji byla vyboulená zeď. A to nemluvím o té neskutečné špíně všude. Když jsme se agenta zeptali, jakto, že to není opravené, když nám to včera slíbil, že vše opraví, tak agent vše popřel, že jsme nic takového včera neprobírali!! Neskutečné!! Jenže pak se do toho vložil ten můj kamarád, vyžádal si číslo na majitele bytu, zavolal mu. Představil se mu jako můj přítel! Jaj, nechápala jsem, o co tady jde, protože my spolu nic nemáme. Jenže pak jsem pochopila, chtěl tím dát najevo, že máme za sebou místního člověka, aby se k nám nechovali, jak se do těď chovali.
S majitelem bytu mluvili asi půl hodiny a to opravdu nepřeháním, byla to velmi vášnivá diskuze, která díky bohu pro nás dopadla dobře, majitel bytu souhlasil, že nechá všechno na své náklady běhěm týdne opravit (jen nezmínil, že všechno bude opravovat jeden dělník - dala jsem mu pracovní jméno Pat a Mat v jedné osobě, protože to, co tam předvedl, to bych dokázala udělat lépe já :))
Během týdne nám tedy opravil vyboulenou zeď, klimatizaci, sprchu a u pračky zjistil, že je neopravitelná, takže nám majitel bytu koupil novou. Byla evidentně strašně levná, protože pere jen se studenou vodou, takže defacto vůbec nepere, ale na to už jsem si zvykla. Rozbité dveře v mém pokoji byly vyměněny za nové.
A kdo by si myslel, že je po všem strastích, tak se mýlí. Každý cizinec, když se přestěhuje, tak má povinnost se nahlásit na lokální policejní stanici. Byla sobota dopoledne, já byla doma sama a najednou volá spolubydlící, že se za 5 minut zastaví majitel bytu a pomůže nám s registrací na policejní stanici. Řekla jsem jí, že ho k tomu nepotřebujeme, že to můžeme udělat samy, ale ona mi řekla, že se nabídnul, že nám pomůže. Za pět minut skutečně přišel majitel bytu. Nejdřív zkontroloval, jestli je všechno opravené a všechno funguje a pak přišla řeč na registraci na policejní stanici. Řekl mi, že registrace stojí 300RMB pro jednu osobu, když jsem se mu svojí lámanou čínštinou snažila říct, že jsem nikdy před tím nic neplatila a že to je dost hodně peněz, tak mi řekl, že to je specialita místního úřadu. Chvilku jsme diskutovali, ale byl dost neoblomný a nechtěl odejít, dokud mu ty peníze nedám. Ani jsem u sebe tolik něměla, takže jsem mu dala 200RMB a zavolala jsem to své spolubydlící - dostala jsem od ní hroznou čočku a řekla mi, ať zavolám tomu kamarádovi, ať mu řekne, ať nám peníze vrátí, že si to zařídíme sami. Zavolala jsem tedy tomu svému kamarádovi a od něj jsem opět dostalal hroznou čočku - sesypala jsem se jak domeček z karet a začalala brečet, protože toho bylo za poslední týden opravdu moc. Majitel bytu se nakonec vrátil, vrátil mi 200 RMB a řekl, že si to máme zařídit sami.
Další den jsem šla na policejní stanici se registrovat, požádala jsem toho kamaráda, zda by nešel se mnou, kdyby byl nějaký problém, aby mi to pomohl vyřešit, protože já nebudu rozumnět. Když jsme tam přišli, tak na policejní stanici vládnul hrozný zmatek, nefungoval totiž pořadník a tutíž se tam tlačili všichni, měla jsem pocit, že brzy začne i boj ... Kamarád mi však oznámil, že musí ještě něco zařídit a kdyby byl nějaký problém, že mu mám zavolat.
Když na mě přišla řada, policistka se podívala do smlouvy, zadala ID číslo vlastníka do počítače a zjistila, že ID není platné, řekla mi, ať mu zavolám. Napsala jsem mu zprávu a žádná odpověd. Když nepřišla odpověď ani po 10 minutách, zavolala jsem tomu kamarádovi, jestli by mu nemohl zavolat, řekl, že zavolá. Dalších 15 minut se nic nedělo. Ticho. Po 15 minutách mi zavolal kamarád zpět, že mi majitel to číslo pošle. Když jsem obrdžela to správné ID číslo, mohla jsem se úspěšně zaregistrovat a ZADARMO.
Další den, když jsem potkala toho Čínského kamaráda, tak mi řekl, že s majitelem bytu diskutoval celých těch 15 minut, majitel bytu si mu totiž řekl o těch 300RMB a když se ho prý zeptal, na co těch 300RMB potřebuje, když je registrace zadarmo, řekl mu, že takhle bude muset peníze za nájem zdanit a že, když mu nedáme těch 300RMB, že tu daň zaplatíme my!! Dodnes nevím, na co přesně těch 300RMB chtěl, jestli podplatit úředníky nebo, co s tím zamýšlel, ale nepídím se po tom. Takže teď jen čekám, kdy se opět ozve, že máme zaplatit nějakou daň. Ale vím jistě, že se budeme bránit.
Tohle byla ta největší životní lekce, kterou jsem zatím dostala ... příště, až budeme shánět bydlení, což bude pravděpodobně za rok (protože po tomhle všem nás majitel bytu vykopne, hned jak vyprší smlouva), tak si s sebou vezmene nějakého Číňana hned od začátku!
Na závěr několik fotografií bytu (před úklidem) a okolí.
Všechno začalo poměrně nevině. Přišly jsme s kamarádkou do realitní agentury začátkem května s tím, že sháníme dvoupokojový byt v oblasti Shaoyaoju nebo Taiyangong a naše cenová hladina je 5500RMB měsíčně (cca 22 tisíc Kč) a že se chceme na konci května stěhovat. Daly jsme si měsíc rezervu na zařízení.
Realitní agenti nám nejdřív ukázaly byt, který se ani bytu nepodobal, všechno bylo staré a špinavé, kvalita vůbec neodpovídala ceně. Potom nám ukázali druhý byt, krásný prostorný byt 2+1 s velkým obývacím pokojem a kuchyní a cena 5500RMB. Byt se nám na první pohled líbil, dobrá lokalita, příznivá cena. Oboustranně jsme se domluvili, že koncem května bude byt volný. Zaplatili jsme rezervační poplatek ve výši jednoho nájmu, tedy 5500RMB, s tím, že smlouvu podepíšeme, než se nastěhujeme. Idylka prostě.
Týden před plánovaným stěhováním jsme kontaktovali realitního agenta, zda můžeme přijít podepsat smlouvu, domluvili jsme si datum a čas. Jenže ráno ten den, nám poslal zprávu, že majitel bytu není v Pekingu a že to musíme odložit. Potom se celý týden nic nedělo a my začaly být lehce nervozní.
Byl poslední květnový den, neděle, a s kamarádkou jsme se vydaly do realitní agentury, co teda bude s bytem. Agenti se s námi vůbec nebavili a řekli nám, že byt bude volný až od půlky července! A nabídli nám, že se zatím můžeme nastěhovat, do toho "strašného bytu", co nám ukázali při první návštěvě. To jsme samozřejmě odmítly a začala vlna dohadování se. Nejdřív nám ukázali byt daleko za 4. okruhem, kde se cena pohybovala 7000RMB (28 tisíc Kč.) a nakonec nám ukázali byt, co se nacházel nedaleko od původního bytu, byl relativně OK, cena byla 6300RMB měsíčně a nájemníci se stěhovali pryč následující den. Pro nás to bylo pořád příliš mnoho, co si nemůžeme dovolit. Chvilku jsme smlouvali a nakonec jsme se domluvili na ceně 6000RMB měsíčně. Nezbylo nám nic jiného, než na tenhle byt kývnout, protože jsme neměly jinou možnost, nutně jsme se potřebovaly nastěhovat. Agenti nám slíbili, že všechny nedostatky v bytě odstraní a že se druhý den kolem 14:00 hodiny můžeme stavit pro klíče.
Pak došlo na podpis smlouvy, opět jedna velká hádka, agenti nám přislíbili, že cena za agenturní smlouvy nebude nijak vysoká, nicméně si naúčtovali celý jeden nájem, tedy cca 22 tisíc Kč. Za tyhle peníze jsme opravdu dostaly super služby, že? A když jsme tedy zaplatili nájemné na 3 měsíce + kauci v hodnotě jednoho měsíčního nájmu + poplatek agentuře + další menší poplatky za televizi, odvoz odpadu, atd, tedy něco přes 31 tisíc RMB (122 tisíc Kč), tak nám jen tak mezi řečí oznámili, že si účtují poplatek za platbu kartou 100RMB (400Kč)!
Člověk by si myslel, že vše je vyřešeno, máme byt, máme zaplacený nájem na 3 měsíce, teď jen vyzvednout klíče, uklidit a nastěhovat, jenže tím to teprve začalo ...
Na druhý den šla moje kamarádka vyzvednout klíče ve 2 hodiny odpoledne, jak nám bylo řečeno. Já jsem s ní jít nemohla, protože bylo pondělí, tedy pracovní den. V agentuře ji řekli, že se nájemníci ještě nevystěhovali a že klíče budou později. Když mi tohle řekla, moje nervová soustava byla na pokraji zhroucení a došlo na nejhorší, uvědomila jsem si, že tohle samy nejsme schopné zvládnout, protože dvě samotné holky a ještě k tomu bílé holky, tady nikdo neposlouchá a nebere vážně. Zavolala jsem tedy svému dobrému známému Číňanovi a všechno jsem mu řekla. První, co následovalo bylo, že jsem dostala hroznou čočku od něj, že s tímhle nemám žádné zkušenosti a následovala sada otázek, které všechny začínaly slovem "PROČ". Proč tohle a proč tamto a proč si mi nedala vědět dřív. Na žádnou otázku jsem neměla relevantní odpověď. Pak chtěl číslo do te agentury a na majitele bytu. Neměla jsem ani jedno číslo, takže opět čočka, jak to, že nemám žádné číslo a nevím adresu. Ano, přiznávám zcela objektivně, měl ve všem, ale prostě stalo se, nemůžu to vrátit, tak proč dělat zlo. Nicméně bylo toho na mě moc a rozbrečela jsem se jako malá holka, na čež následovala otázka "Proč brečíš?" - další proč :)
Slíbil mi, že se mnou zajde do té agentury a že se pokusí zjitit, co se dějě. S agentem se domluvili, že se všichni sejdeme v našem novém bytě. Přišli jsme tam kolem 8 hodiny večer, předchozí návštěvníci byli již odstěhovaní, jenže, to co slíbili, že nám v bytě opraví, tak nebylo opraveno zcela nic. A abych byla konkrétnější, tak se nejednalo o prkotiny - např. chyběla ta horní část sprchy, ze které teče voda, byla tam jen hadice bez koncovky, v mém pokoji byla díra do dveří a chyběla komplet klika, nefungovala pračka a klimatizace. V obývacím pokoji byla vyboulená zeď. A to nemluvím o té neskutečné špíně všude. Když jsme se agenta zeptali, jakto, že to není opravené, když nám to včera slíbil, že vše opraví, tak agent vše popřel, že jsme nic takového včera neprobírali!! Neskutečné!! Jenže pak se do toho vložil ten můj kamarád, vyžádal si číslo na majitele bytu, zavolal mu. Představil se mu jako můj přítel! Jaj, nechápala jsem, o co tady jde, protože my spolu nic nemáme. Jenže pak jsem pochopila, chtěl tím dát najevo, že máme za sebou místního člověka, aby se k nám nechovali, jak se do těď chovali.
S majitelem bytu mluvili asi půl hodiny a to opravdu nepřeháním, byla to velmi vášnivá diskuze, která díky bohu pro nás dopadla dobře, majitel bytu souhlasil, že nechá všechno na své náklady běhěm týdne opravit (jen nezmínil, že všechno bude opravovat jeden dělník - dala jsem mu pracovní jméno Pat a Mat v jedné osobě, protože to, co tam předvedl, to bych dokázala udělat lépe já :))
Během týdne nám tedy opravil vyboulenou zeď, klimatizaci, sprchu a u pračky zjistil, že je neopravitelná, takže nám majitel bytu koupil novou. Byla evidentně strašně levná, protože pere jen se studenou vodou, takže defacto vůbec nepere, ale na to už jsem si zvykla. Rozbité dveře v mém pokoji byly vyměněny za nové.
A kdo by si myslel, že je po všem strastích, tak se mýlí. Každý cizinec, když se přestěhuje, tak má povinnost se nahlásit na lokální policejní stanici. Byla sobota dopoledne, já byla doma sama a najednou volá spolubydlící, že se za 5 minut zastaví majitel bytu a pomůže nám s registrací na policejní stanici. Řekla jsem jí, že ho k tomu nepotřebujeme, že to můžeme udělat samy, ale ona mi řekla, že se nabídnul, že nám pomůže. Za pět minut skutečně přišel majitel bytu. Nejdřív zkontroloval, jestli je všechno opravené a všechno funguje a pak přišla řeč na registraci na policejní stanici. Řekl mi, že registrace stojí 300RMB pro jednu osobu, když jsem se mu svojí lámanou čínštinou snažila říct, že jsem nikdy před tím nic neplatila a že to je dost hodně peněz, tak mi řekl, že to je specialita místního úřadu. Chvilku jsme diskutovali, ale byl dost neoblomný a nechtěl odejít, dokud mu ty peníze nedám. Ani jsem u sebe tolik něměla, takže jsem mu dala 200RMB a zavolala jsem to své spolubydlící - dostala jsem od ní hroznou čočku a řekla mi, ať zavolám tomu kamarádovi, ať mu řekne, ať nám peníze vrátí, že si to zařídíme sami. Zavolala jsem tedy tomu svému kamarádovi a od něj jsem opět dostalal hroznou čočku - sesypala jsem se jak domeček z karet a začalala brečet, protože toho bylo za poslední týden opravdu moc. Majitel bytu se nakonec vrátil, vrátil mi 200 RMB a řekl, že si to máme zařídit sami.
Další den jsem šla na policejní stanici se registrovat, požádala jsem toho kamaráda, zda by nešel se mnou, kdyby byl nějaký problém, aby mi to pomohl vyřešit, protože já nebudu rozumnět. Když jsme tam přišli, tak na policejní stanici vládnul hrozný zmatek, nefungoval totiž pořadník a tutíž se tam tlačili všichni, měla jsem pocit, že brzy začne i boj ... Kamarád mi však oznámil, že musí ještě něco zařídit a kdyby byl nějaký problém, že mu mám zavolat.
Když na mě přišla řada, policistka se podívala do smlouvy, zadala ID číslo vlastníka do počítače a zjistila, že ID není platné, řekla mi, ať mu zavolám. Napsala jsem mu zprávu a žádná odpověd. Když nepřišla odpověď ani po 10 minutách, zavolala jsem tomu kamarádovi, jestli by mu nemohl zavolat, řekl, že zavolá. Dalších 15 minut se nic nedělo. Ticho. Po 15 minutách mi zavolal kamarád zpět, že mi majitel to číslo pošle. Když jsem obrdžela to správné ID číslo, mohla jsem se úspěšně zaregistrovat a ZADARMO.
Další den, když jsem potkala toho Čínského kamaráda, tak mi řekl, že s majitelem bytu diskutoval celých těch 15 minut, majitel bytu si mu totiž řekl o těch 300RMB a když se ho prý zeptal, na co těch 300RMB potřebuje, když je registrace zadarmo, řekl mu, že takhle bude muset peníze za nájem zdanit a že, když mu nedáme těch 300RMB, že tu daň zaplatíme my!! Dodnes nevím, na co přesně těch 300RMB chtěl, jestli podplatit úředníky nebo, co s tím zamýšlel, ale nepídím se po tom. Takže teď jen čekám, kdy se opět ozve, že máme zaplatit nějakou daň. Ale vím jistě, že se budeme bránit.
Tohle byla ta největší životní lekce, kterou jsem zatím dostala ... příště, až budeme shánět bydlení, což bude pravděpodobně za rok (protože po tomhle všem nás majitel bytu vykopne, hned jak vyprší smlouva), tak si s sebou vezmene nějakého Číňana hned od začátku!
Na závěr několik fotografií bytu (před úklidem) a okolí.
 |
| můj pokoj |
 |
| koupelna |
 |
| pohled do kuchyně |
 |
| obývací pokoj |
 |
| pohled na celý panelák - bydlíme ve 20. patře |
 |
| rozbité dveře do mého pokoje - vůbec nechci vědet, co se tam dělo :) |
 |
| výhled z 20. patra |
 |
| výhled z 20. patra |