Hong Kong - tak trochu jiná Čína v Číně

Už je to věčnost, co jsem napsala svůj poslední příspěvěk, dlužím jich hned několik. Po hektickém stěhování snad teď budu mít více času. Už je to také věčnost, co jsem byla v Hong Kongu, ale všechno mám pořád v živé paměti.

Hong Kong se nedá jedním slovem popsat, člověk to musí zažít, tu atmosféru, tu vůni města a lidi kolem ... popsala bych to asi takhle: Život v Hong Kongu by byl daleko snažší a pohodlnější. S angličtinou nenarazíte na sebemenší problém, všude se domluvíte, ale na druhou stranu není to příliš jednoduché? Je daleko větší challenge žít v Pekingu, a proto možná i daleko větší zábava.

Asi jako všechny cestovatele mě na Hong Kongu fascinoval přístav s výhledem na mrakodrapy na nedalekém hlavním ostrově a přilehlá Avenue of Stars. Ten výhled je opravdu ohromující, ale není to jen o výhledu, ale i "vůni města", foukal příjemný vánek a člověk může cítit vůni slaného moře ...
výhled z přístavu na hlavní ostrov
socha Bruce Li na Avenue of Stars
výhled na hlavní ostrov za bílého dne
Potom stačí zajít trochu dál do vnitrozemí do části HK, která se nazývá Kowloon a člověk se ocitne v úplně jiném světě, z prostředí mrakodrapů se ocitne mezi neony světel a na ulicích plných tržišť, kde se prodává všechno, na co si jen vzpomenete - od čerstvého ovoce, ryb a zeleniny až po akvarijní rybičky balené v pytlících po jedné a velké papoušky.
tržiště s čerstvým ovocem a zeleninou
čerstvé ryby
čerstvé ryby
akvarijní rybičky už "napytlíkované"
známý trh s ptáčky
Hong Kong je malinký, 3 dny bohatě stačí na seznámení se s městem a návštěvu nejznámnějších míst. K hojně navštěvovaným místům patří Victoria Peak (552 m n.m) - nejvyšší vrchol v Hong Kongu, kam se můžete nechat vyvést historickou tramvají. Trasa tramvaje je dlouhá 1.4 km a překonává převýšení kolem 400m. Lanovka nebo tramvaj byla otevřena už v roce 1926 a jízdné bylo rozdělěno do 3 kategorií - první třída určená pro britské úředníky a obyvatele Victoria Peak, druhá třída byla určená pro britské vojáky a členy HK policie a konečně třetí třídou jezdili ostatní lidé a zvířata.

Moje volba byla jasná, musím jet tramvají nahoru a dolů pěšky. Bohužel při mém štěstí, když jsem přijela nahoru, byla všude kolem jen strašná mlha, nebylo vidět vůbec nic ale vůbec nic. Nazvala bych to, že jsem si zaplatila vidět tu nejdražší mlhu v mém životě.
výhled z nejvyššího bodu Viktoria Peak - obvykle člověk vidí krásné panorama, ale já viděla jen mlhu
yes, the views are really amazing!
Cestu dolů jsem zvolila pěšky - šlo se deštným lesem, kde rosný bod dosahoval 100%, kdy člověk mohl pozorovat kapičky vody přímo ve vzduchu. Na chvilku se trochu vyjasnilo a přede mnou se otevřel krásny pohled na celý Hong Kong.
rosný bod dosahuje 100%




 na chvilku se vyjasnilo a otevřel se výhled na celý HK
Hong Kong je pro většinu Číňanů nákupní ráj, většina Číňanů přijede do HK a traví celý čas v obřích nákupních centrech, mě nákupy moc nebaví, naopak mě obrovské nákupní centra děsí, takže já jsem se místo nákupů vydala do muzea Historie HK, které bylo na seznamu doporučených aktivit na Trip Advisoru a musím říct, že opravdu nelhali, muzeum je moc pěkně udělané a představuje historii HK od vzniku Sluneční soustavy až po součastnost :)

Mimochodem historie HK je strašně zajímavá, resp. začne být zajímavá od doby, kdy do hry vstoupí Britové. První známky osídlení HK byste našli již v období od neolitu, což dokazují různé archeologické nálezy. Na místě původní rybářské vesnice vyrostlo během let obrovské mezinárodní obchodní centrum a důležitý vojenský přístav. Události se však stanou zajímavými v době opiové války. V 19. století, Britská Východoindická Obchodní Společnost obchodovala s Čínou, do Británie a Evropy se dovážel hlavně čaj, hedvábí a porcelán a na oplátku se do Číny dovážely hodiny a hodinky. Jenže poptávka Británie po produktech z Číny značně převyšovala poptávku Číny po hodinách. Čína vydala nařízení, že za exportní zboží se dá platit pouze stříbrem, aby mohli začít zbrojit a to se samozřejmě Britům nelíbilo a také ho zrovna neměli přebytek. Díky Britským koloniím na Blízkém východě však měli přístup k opiu a tak začali do Číny exportovat opium, které bylo legální v té době v Británii. Drogově závislých v Číně rapidně přibývalo, až jeden čínský úředník poslal oficiální dopis královně Viktorii o jejích morálních zásadách. Dopis se k ní však nikdy nedostal. Čína poté vyhlásila zákaz opia a vyhlásila embargo na všechno britské, žádné britské obchodní lodě nesměli přistát v přístavu a nesmělo se obchodovat. V Číně bylo z britských lodí zkonfiskováno kolem 1200 tun opia bez možnosti jakékoliv kompenzace, to se Britům pochopitelně nelíbilo a tak zaútočili na ostrov a začala První Opiová válka (1839-1842), která dopadla prohrou Číňanů a Hong Kong se dostal po správu Britského impéria. Tato nadvláda trvala až do roku 1997, kdy byl Hong Kong navrácen Číně. Dialogy o navrácení Hong Kongu Číně začala již Margaret Thatcherová v 80. letech minulého století. Jednání vyústilo v podepsání dohody Sino-Britské spojenecké dohody, tzv. jeden stát - dva systémy. 1. července 1997 se potom HK navrací pod správu Číny.

Britský vliv je v Hong Kongu velmi znatelný, to, že všichni mluví anglicky, to nemusím zmiňovat, ale například se zde řídí vlevo a na ulicích máte všude nakreslené značky, které vás na to upozorní. A také lidé z HK nemají rádi lidi z mainlandu, pocítila jsem to na vlastní kůži, protože jsem cestovala s jednou kolegyní Číňankou a lidé se ke mně jako k cizinci chovali daleko lépe než k ní jako Číňance. Pro HK platí jiná vízová povinnost - většina lidí dostane 90 denní turistické vízum při vstupu do země, Číňané si o vízum musí žádat dopředu a musí projít určitým pohovorem. Při vstupu do HK musíte vyplnit odjezdovou kartičku z Číny, i když defacto z Číny neodjíždíte a při návratu do Číny, musíme vyplnit příjezdovou kartu.
v HK se řídí vlevo a proto jsou ulice plné nápisů, která vás na to upozorní
V HK se platí Hong Kongským dolarem.
Hong Kongská měna
Hong Kongské jídlo je kapitola sama o sobě. Jeden z důvodů, proč jsem ráda, že žiju na severu Číny a ne na jihu, je, že bych měla brzy 100 kg, kdybych žila dole na jihu, protože kuchyně na jihu je něco, po čem se můžu utlouct, obzvláště dim sum - malé knedlíčky plněné sladkou nebo slanou náplní. Každý den jsem na ně chodila na snídani a neměla jsem nikdy dost :) Další pochoutkou je sladký jogurt například s červenými fazolemi, to bych také mohla jíst po kilech :)
dim sum
dim sum
jogurt s červenými fazolemi
typický HK pokrm
A moje nejoblíbenější místo? Mým nejoblíbenějším místem v HK se stal Starbucks na nábřeží s výhledem na celý přístav a protější hlavní ostrov. Vydržela bych tam sedět hodiny a jen se dívat na ruch města.