Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Reverzní kulturní šok aneb je to celkem výzva být zpátky

"Tak co, Kristýno, co s tím uděláme?" zeptá se kolega v práci, "s čím myslíš?" zeptám se na oplátku, "no, se životem.",  já se zamyslím a zasměju se a odpovím "hmm, tak to netuším" a vlastně to myslím zcela vážně, prožívám totiž reverzní kulturní šok, šok, se kterým se úplně nepočítá, o kterém se moc nemluví, ale dostává mě do stavu, se kterým si nevím rady a ve kterém si připadám neschopná, občas i dost protivná na svoje nejbližší, i když za jiných okolností vše v pohodě zvládám.

Kulturní šok se nejčastěji popisuje křivkou ve tvaru písmene U - po příjezdu do cizí země máme tendenci prožívat období "líbánky", kdy je nová kultura vzrušující, svěží a zábavná. Krátce poté začínáme padat do jámy kulturního šoku. Postupně, jak se adaptujeme na novou kulturu a přijímáme rozdíly, znovu získáváme svou emocionální a psychologickou stabilitu. 
Reverzní kulturní šok se popisuje křivkou W - Po příjezdu do "domácí" kultury nastává opět fá…

Suma sumárum - první rok v Číně

Už je to přesně rok, co jsem přijela do Číny. Byly Vánoce 2013 a já si doma balila  kufr plná očekávání, co rok 2014 přinese. Pamatuji si to velmi dobře, byl Druhý svátek vánoční a já odjížděla na letiště do Prahy, odkud mě letadlo s epickým názvem Jurij Gagarin odvezlo do Moskvy a poté do Pekingu. Tady jsem přistála 27. prosince ráno. Byl chladný sluneční den ... A tak to celé začalo.

I když se mi teď zdá, že rok 2014 měl hořko-sladkou příchuť, obzvlášť konec roku, tak po čase si člověk bude pamatovat jen to hezké, myslím, že se tomu říká vzpomínkový optimismus.

Za uplynulý rok jsem procestovala kus Číny, naučila se asi 1000 čínských znaků, naběhala přes 300 km a poznala spoustu nových lidí, někteří z nich pro mě skutečně znamenají mnoho.

Trochu hořkou příchuť dostal povedený rok na samém konci. Poznala jsem člověka, který mě dokázal okouzlit od první chvíle. Bohužel to byla jen hra, která po měsíci skončila mým zlomeným srdcem. Ale i takový je život, člověk nemůže jen vyhrávat a být pořád šťastný.

Teším se však, co rok 2015 přinese nového. Už za 14 dní pojedou do města Harbin, kde se koná asi nejslavnější festival ledu na světě. Je tam postavené celé město z ledu. Teším se moc, jen doufám, že ve 20 stupňovém mrazu přežiji :)

Na obrazcích jsou lidé Jiří, 建军 and Anastasia, kteří tady pro mě hodně znamenají a jsou mi oporou.




Instagram Feed

Instagram