Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Kanton! Tak jsem tady ... aneb sociální experiment v praxi

Budou to již 3 měsíce, co jsem se přestěhovala do Kantonu a také 3 měsíce, co jsem nenapsala nic na blog, bylo potřeba nejdříve tu velkou změnu vstřebat.

Změna práce není snadná a když k tomu přibyde ještě stěhování, navíc v Číně, člověk má plnou hlavu starostí. Když je člověk na to všechno sám, nemůže se na nikoho spoléhat, musí všechno vyřešit sám, je to psychicky hodně náročné. Naštěstí moje největší opora je moje báječná sestra. Přiznám se, že jsem to ne úplně dobře nesla, obzvlášť ten první měsíc byl náročný, téměř každý den jsme si volaly, a abychom odlehčily celou situaci, začaly jsme to moje působení tady nazývat "sociálním experimentem" - a najednou se celé to napjetí, které ve mně bylo, vytratilo - prostě jen na sobě provádím zajímavý sociální experiment.

Když člověk přijde z mezinárodní, multikulturní firmy do ryze čínské společnosti, je to ohromný šok, co se firemní kultury týče, způsobem práce a přístupu k práci a životu. Jedna veselá příhoda - hned druhý den, c…

Suma sumárum - první rok v Číně

Už je to přesně rok, co jsem přijela do Číny. Byly Vánoce 2013 a já si doma balila  kufr plná očekávání, co rok 2014 přinese. Pamatuji si to velmi dobře, byl Druhý svátek vánoční a já odjížděla na letiště do Prahy, odkud mě letadlo s epickým názvem Jurij Gagarin odvezlo do Moskvy a poté do Pekingu. Tady jsem přistála 27. prosince ráno. Byl chladný sluneční den ... A tak to celé začalo.

I když se mi teď zdá, že rok 2014 měl hořko-sladkou příchuť, obzvlášť konec roku, tak po čase si člověk bude pamatovat jen to hezké, myslím, že se tomu říká vzpomínkový optimismus.

Za uplynulý rok jsem procestovala kus Číny, naučila se asi 1000 čínských znaků, naběhala přes 300 km a poznala spoustu nových lidí, někteří z nich pro mě skutečně znamenají mnoho.

Trochu hořkou příchuť dostal povedený rok na samém konci. Poznala jsem člověka, který mě dokázal okouzlit od první chvíle. Bohužel to byla jen hra, která po měsíci skončila mým zlomeným srdcem. Ale i takový je život, člověk nemůže jen vyhrávat a být pořád šťastný.

Teším se však, co rok 2015 přinese nového. Už za 14 dní pojedou do města Harbin, kde se koná asi nejslavnější festival ledu na světě. Je tam postavené celé město z ledu. Teším se moc, jen doufám, že ve 20 stupňovém mrazu přežiji :)

Na obrazcích jsou lidé Jiří, 建军 and Anastasia, kteří tady pro mě hodně znamenají a jsou mi oporou.




Strava Feed

Instagram Feed

Instagram