Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jedno jaro v Himalájích - cesta na hranice s Tibetem

Posledních pár měsíců v Číně bylo velmi náročných a velmi intenzivních, ani jsem pořádně nestihla vstřebat všechny ty zážitky ... Mým velkým snem je jednou podniknout výpravu do Himalájí, vidět Everest a zažít si vysokohorskou nemoc ...

První týden v dubnu byly v Číně dva dny volna, využila jsem příležitosti a vzala jsem si pár dní neplaceného volna a vydala se za dobrodužstvím do Himalájí. Sama. Moje cesta vedla do provincie Yunnan, do Tibetské autonomní oblasti Deqen s několika denní zastávkou ve městě Shangri-la.

Tibetská autonomní oblast Deqen je sice Tibet, ale administrativně spadá do provincie Yunnan, takže se tam člověk může vydat bez povolení.



Najala jsem si Tibetského průvodce i s autem. Jmenoval se Tashi Dhandrup - malý drobný chlapík, vážící sotva 50kg (méně než já), ale s obrovským srdcem a západním myšlením, od první chvíle jsem věděla, že tenhle výlet bude stát za to.

Čínským džípem značky GreatWall jsme se vydali na 5hod cestu z města Shangri-la do Deqenu, kde začínají…

Suma sumárum - první rok v Číně

Už je to přesně rok, co jsem přijela do Číny. Byly Vánoce 2013 a já si doma balila  kufr plná očekávání, co rok 2014 přinese. Pamatuji si to velmi dobře, byl Druhý svátek vánoční a já odjížděla na letiště do Prahy, odkud mě letadlo s epickým názvem Jurij Gagarin odvezlo do Moskvy a poté do Pekingu. Tady jsem přistála 27. prosince ráno. Byl chladný sluneční den ... A tak to celé začalo.

I když se mi teď zdá, že rok 2014 měl hořko-sladkou příchuť, obzvlášť konec roku, tak po čase si člověk bude pamatovat jen to hezké, myslím, že se tomu říká vzpomínkový optimismus.

Za uplynulý rok jsem procestovala kus Číny, naučila se asi 1000 čínských znaků, naběhala přes 300 km a poznala spoustu nových lidí, někteří z nich pro mě skutečně znamenají mnoho.

Trochu hořkou příchuť dostal povedený rok na samém konci. Poznala jsem člověka, který mě dokázal okouzlit od první chvíle. Bohužel to byla jen hra, která po měsíci skončila mým zlomeným srdcem. Ale i takový je život, člověk nemůže jen vyhrávat a být pořád šťastný.

Teším se však, co rok 2015 přinese nového. Už za 14 dní pojedou do města Harbin, kde se koná asi nejslavnější festival ledu na světě. Je tam postavené celé město z ledu. Teším se moc, jen doufám, že ve 20 stupňovém mrazu přežiji :)

Na obrazcích jsou lidé Jiří, 建军 and Anastasia, kteří tady pro mě hodně znamenají a jsou mi oporou.




Instagram Feed

Instagram