Znáte znuděnou pandu? Nedávno jsem tam narazila na tento článek
The World's Most Dangerous Hiking Trail a aniž bych tušila, kde se to nachází, uchvátilo mě to a řekla jsem si, že se tam jednou musím jet podívat. A chtěla tomu náhoda, že tahle stezka se nachází na hoře Hua (华山) a hora Hua se nachází poblíž města Xi'an (西安) a do města Xi'an jsem měla namířeno minulý týden.
Město Xi'an se nachází v provincii Shaanxi asi 1200 km od Pekingu, v severozápadní části Číny. Na cestu jsem se vyadala v pátek nočním vlakem, vlaky v Číně fungují velmi spolehlivě a lehátkový noční vlak je i poměrně pohodlné cestování. Cesta trvala 12 hodin.
 |
| cesta lehátkovým vlakem 12 hodin |
Město Xi'an je jedno z nejstarších měst v Číně, původně královské hlavní město. V Xi'anu žije velká komunita muslimů, je tam celá muslimská čtvrť, kde to opravdu žije ... člověk může ochutnat spoustu dobrot a zažít totálně odlišnou kulturu.
 |
| muslimská specialita |
 |
| muslimská specialita |
 |
| rýže obalená v cukru na špejli - muslimská čtvrť |
 |
| zákusek ze sladké rýže - muslimská čtvť |
|
|
Asi největší překvapení byla tvz. Velká mešita, největší mešita v Číně ... čekala jsem tradiční muslimskou stavbu, ale dostavilo se velké překvapení, ta mešita totiž vůbec nevypadá jako mešita, ale je to tradiční čínská stavba ...
 |
| vchod do mešity |
 |
| mešita |
 |
| mešita |
Město Xi'an však nebylo můj hlavní cíl, jedním z hlavních cílů bylo navštívit Terracottovou armádu. Celý svět tuto armádu nazývá Terracottova, ale přijede do Xi'anu a zmíníte Terrecottovou armádu, nikdo netuší, co to je, čínsky se to totiž řekne 兵马俑 (BingMaYong). Bingmayong je skutečná pecka, člověk si to nedokáže představit, dokud to nevidí na živo, jedná se o 46 000 m2 ... Jednoho dne 1974 místní rolníci hloubili studnu, najednou se propadli a kolem nich stala armáda teracotových vojáků. Bohužel většina vojáků je rozbita na malé kousky, které se snaží Číňané poslepovat zpět ... jsou to takové nekonečné puzzle ... Každý voják je navíc jedinečný, má jiný obličej, jiný účes a dokonce byli i barevní, což se bohužel ve většině nedochovalo ...
 |
| velký hlavní sál |
 |
| hlavní sál |
 |
| vojáky lepí jako puzzle |
 |
| velký hlavní sál |
 |
| Generál |
 |
| kůň se sedlem a otěžemi |
Posledním cílem v provincii Shaanxi byla posvátná hora Hua (华山). Jedná se o jednu z pěti posvátných hor v Číně. Jedná se o taoistickou horu. Hora má celkem čtyři sumity - Severní, Východní, Jižní a Západní.
Cesta vzhůru je poměrně náročná a tuto náročnost ještě umocnilo velké horko, téměř 35°C. Cesta vzhůru je z velké části tvořena strmými schody, po chvíli máte pocit, že se vám o těch schodech musí i zdát.
 |
| cesta vzhůru |
 |
| nikdy nekončící schody vzhůru |
Po 4.5 hodinách jsme dorazili na první vrchol - Severní s nadmořskou výškou přes 1600 m. n. m. Ze Severního vrcholu je byl překrásný výhled na Západní vrchol, náš cíl pro přenocování.
 |
| Severní vrchol dobyt, před námi je stále dlouhá cesta na Zápádní vrchol |
Před námi však byla ještě dlouhá cesta, vydali jsme se směr Východní vrchol, který se nachází v nadmořské výšce kolem 2000 m n. m. Z Východního vrcholu byl překrásný výhled na okolní hory ...
Velmi unaveni jsme se rozhodli, že nejvyšší vrchol dnes vynecháme a vydáme se směrem na Západní vrchol, kde jsme měli předem zarezervované ubytování. Po více než 8 hodinách jsme konečně dorazili i na Západní vrchol. Ubytovali jsme se v hostelu, který dříve fungoval jako taoistický chrám. Nebyl ničím vybaven - jen postel, nic víc. Ze západního vrcholu jsme pozorovali západ Slunce a hned po západu Slunce jsme šli spát (popravdě nebylo, co jiného dělat a teplota klesla na cca 10°C, byla skutečně zima) ...
 |
| Po 8 hodinách přicházíme na západní vrchol |
 |
| západ Slunce |
Ráno jsme chtěli stihnout východ Slunce, pořád mi vrtalo hlavou, jak je možné, že Slunce vychází 5:30, vždyť přece v ČR Slunce vychází kolem 4 ráno kolem letního slunovratu ... asi po hodině přemýšlení mi to konečně došlo ... V Číně se totiž nehraje na letní čas :)
Po východu Slunce jsme se vydali na nejvyšší vrchol - Jižní. Bylo nádherné ráno, i když byla zima a foukal vítr ... ale ten pohled byl nezapomenutelný ...
 |
| východ Slunce na Jižním vrcholu |
 |
| Jižní vrchol |
 |
| pohled z Jižního vrcholu |
Kousek od Jižního vrcholu je právě na začátku zmíněná "nejnebezpečnější stezka světa", to jsem si opravdu nemohla nechat ujít. Když jsem tam přicházela, říkala jsem si, zda je to dobrý nápad tam chodit, spoustu lidí mě varovalo, že se tam ročně zabije stovka lidí, ale i přesto touha po dobrodružství byla silnější než já ... Když mě tamní obsluha poutala do bezpečnostních karabin, bušilo mi hrozně srdce, ale už se nedalo couvnout ... Vydala jsem se na cestu, první úsek tvořil žebřík, po prvních pár krocích jsem zjistila, že se opravdu nebojím a začala jsem si tu stezku náramně užívat ... Tohle byl zatím nejlepší zážitek v mém životě ... ale rozhodně bych to nedoporučila lidem, co se bojí výšek :)
Po tomhle zážitku jsme se rychle museli vrátit dolů, najít autobus zpět do Xi'anu a stihnout opět noční vlak zpátky do Pekingu. Vlak odjížděl v 6 hodin odpoledne a do Pekingu přijel na čas, bylo druhý den 6 ráno. Když jsem vystoupila z vlaku, přepadl mně trochu zvláštní pocit, přijela jsem do Pekingu a můžu si říct: "Jsem doma."
Velmi unaveni jsme se rozhodli, že nejvyšší vrchol dnes vynecháme a vydáme se směrem na Západní vrchol, kde jsme měli předem zarezervované ubytování. Po více než 8 hodinách jsme konečně dorazili i na Západní vrchol. Ubytovali jsme se v hostelu, který dříve fungoval jako taoistický chrám. Nebyl ničím vybaven - jen postel, nic víc. Ze západního vrcholu jsme pozorovali západ Slunce a hned po západu Slunce jsme šli spát (popravdě nebylo, co jiného dělat a teplota klesla na cca 10°C, byla skutečně zima) ...