Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jednou nohou v Tibetu - část 2. - Historické město Lijiang

Další mezizastávkou na cestě k hranicícm Tibetu bylo Lijiang s překrásným historickým centrem.

Noční vlak přijel na čas a tak jsem se v 7 hodin ráno za svitu vycházejícího Slunce ocitla na vlakovém nástupišti. Do města to bylo jen asi 10 minut pěšky. Rána mám hrozně ráda, nejvíc ty okamžiky, kdy celé město ještě spí a já se můžu procházet bez davu lidí. To byla asi nejkrásnější část celého pobytu v Lijiangu - "to" ráno, než otevřou trhy a obchody, bez lidí a zmatku ... ten klid


Městečko je na seznamu UNESCO, takže jsem očekávala opravdu spoustu turistů, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak horké. Celý den jsem strávila procházením se po malých uličkách historického města a odpoledne se vydala do nedalekého parku, odkud byl překrásný pohled na nedalekou horu Jade Dragon Snow Mountain, jejíž vrchol leží v nadmořské výšsce skoro 5600 m.
V oblasti kolem města Lijiang také žije jedna z 56 uznávaných národnostních menšin v Číně a to Nasiové (Naxi). Řemesla mě zas až tolik nelá…

Tak trochu "nepovedený" výlet

Dnes v Číně začíná 3-denní svátek tzv. Tomp-sweeping day a všichni Číňané jakoby se rozhodli, že opustí Peking, všichni najednou a všichni z východního nádraží Dongzhimen. Ani my jsme nebyli výjimka, byl nádherný jarní den a chtěli jsme jet na další část Velké Čínské zdi. Sraz jsme měli v půl deváté ráno a od té chvíle to začalo ... nic se nedařilo.
  1. Na nádraží byla fronta na autobus táhnoucí se až ven z budovy, představte si, že na hlavním vlakovém nádraží v Praze je fronta lidí z nástupiště jedna až ven před budovu, ano taková šílená fronta to byla ... Trvalo skoro hodinu a půl, než jsme se do autobusu dostali ...
  2. Do autobusu č. 916 jsme nastoupili kolem 10 hodiny ráno směr město Huairou. Při běžném provozu cesta trvá asi 70 minut, ale tentokrát sotva jsme opustili nádraží, hrozná kolona aut. V autobuse jsme nakonec strávili víc než 3 hodiny.
  3. V Huairou jsme z autobusu vystoupili kolem čtvrt na dvě. Město, kde když vystoupí cizinec, tak se k němu seběhne v průměru 10 taxikářů, dnes jako by bylo jiné město, široko daleko ani jeden taxikář. Sehnat taxík pro 11 lidí nám zabralo skoro 45 minut, ale nakonec se zadařilo.
  4. Kolem druhé jsme opustili Huairou a vydali se směr Velká Čínská zeď, cesta obvykle netrvá víc než 30 minut, ale tentokrát pořád velký provoz a zácpy. Na místo určení jsme dorazili asi ve 3 odpoledne po více než 6 hodinách cestování. Ale neměli jsme vyhráno, spíš naopak ...
  5. Na přístupové cestě k Velké čínské zdi stála 3 policejní auta a nikoho nepouštěli dál, protože ta část, co jsme si chtěli projít není otevřená pro veřejnost a tudíž je nelegální tam jít ... Takže jsme po 6 hodinách cesty konečně dorazili na místo, abychom zjistili, že nás tam stejně nepustí ...
  6. Nedaleko byla ještě další část Čínské zdi, která je veřejně přístupná, takže nakonec, jestli to byl "nepovedený" výlet, posuďte sami :-) I když jsme tam strávili jen necelé dvě hodiny, jsem ráda, že jsem jela a mohla tam být ...






Strava Feed

Instagram Feed

Instagram