Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jedno jaro v Himalájích - cesta k posvátným vodopádům

Noc v Himalájích, vesničce Yubeng, byla sice chladná, ale klidná, vlastně jsem usnula, ani nevím jak, a probudila se až ráno, možná tím řidkým vzduchem a nebo prostě tím, že po západu Slunce se nedá nic moc dělat, když člověk cestuje sám. Těšila jsem se na další krásný den, ale opak byl pravdou - probudila jsem se do pochmurného počasí. Obávala jsem se, že celý trek ke svatým vodopádům odpískáme, ale Tashi mě ujistil, že určitě jdeme. Skvěle!
Jestli je něco, na co si v životě potrpím, tak jsou to snídaně a ráda vstanu o půl hodiny dříve, abych mohla v klidu posnídat. Na dovolené si na tom zakládám ještě víc a pokaždé chci snídat to, co snídají místní. Posnídali jsme tedy typickou tibetskou snídani - baba chléb a čaj s jačím máslem a vydali se na cestu.
Ze začátku jsme šli po rovině nebo do mírného kopce, cesta byla lemovaná barevnými vlaječkami a jak jsme stoupali výš a výš, tak se déšť začal měnit ve sníh. Byl začátek dubna, všude kvetly rododendrony a do toho sněžilo. Celkem mě to z…

První trénink

Dnes jsem konečně byla běhat venku téměř po 4 měsících! V Pekingu panuje krásné jarní počasí, tak proč toho nevyužít. Dnes se navíc konal trénink pořádaný skupinou Heyrobics a k tomu pro registrované účastníky závodu zdarma. Dvojnásobný důvod jít běhat.
Sraz jsme měli v 10 hodin dopoledne v parku Chaoyang v centru Pekingu. Vyjela jsem z domova raději dříve, znám se, nerada chodím kamkoliv pozdě a budu to určitě chvíli hledat. Nakonec se mi ten dřívější odchod vyplatil, ztratila jsem se a trvalo mi více než půl hodiny, než jsem ten park a hlavně západní bránu 3 našla. Dorazila jsem ale včas, hodinky ukazovaly 9:55.
Trenink začal lehkým rozklusaním prokládaný rozcvičkou. Pak jsme se rozdělili do 3 skupin, každá skupina měla svého trenéra. Trenink se jmenoval "Slow pace distance", takže z názvu je patrné, že jsme trénovali jak udržet konstantní tempo. Přihlásila jsem se do poslední a také nejpomalejší skupiny s cílem udržet tempo kolem 6 min/km.
Vyběhli jsme ... jako první nejrychlejší skupina s tempem kolem 4 min/km, poté střední skupina s tempem 5 min/km a nakonec naše skupinka tvořená převážně samými holkami. Skupina zhruba 30 lidí vzbuzovala v parku poměrně velkou pozornost ... První dva km se mi běželo relativně dobře, držela jsem tempo 5:50 min/km, po dvou km byla přestávka 1 min. Po pauze jsme běželi dál, další km jsem držela tempo 6:00 min/km. Opět minuta pauza, s dalším výběhem přišel na řadu znovu úsek 2 km a také přišla krize, moje netrénování bylo znát, navíc se udělalo hrozné vedro - 25°C, Slunce pálilo. Zuby nehty jsem se snažila udržet tempo, ale moc se nedařilo, úsek jsem dokončila s průměrem 6:15 min/km. Po další minutové pauze vybíháme do úseku 1 km, který jsem zvládla za 6:23 min/km. Jsem ráda, že jsem v cíli a mám za sebou 7 km. Na řadu přichází ještě volitelný přídavek v podobě 3 nebo 5 km. Nevybírám si ani jednu možnost a v klidu čekám u lahve s vodou až se ostatní vrátí :-) Záznam trasy je zde.
Myslela jsem na vše, vzala jsem si s sebou i knížku čínštiny a po tréninku jsem si lehla v kraťasech a tričku na břeh k jezeru, co je součástí parku. Jen se začínám bát, co přijde v létě, když už 6. dubna se dá ležet u vody jako u nás v létě.
Odpolední siesta po tréninku

Instagram Feed

Instagram