Mám dovolenou, skoro již tři týdny, protože bez potřebných dokumentů (temporary residence permit a work permit) nemůžu nastoupit do práce. I proto jsem musela do Pekingu odjet s velkým časovým předstihem a nejdřív obstarat všechna potrvrzení a povolení. Ale zbylo dost času i na poznávání jiné kultury.
Počasí v Pekingu v zimě je velmi chladné, teploty se pohybují pod bodem mrazu a fouká silný vítr, takže pocitově se teplota pohybuje kolem -10°C. Na počasí si vůbec nemůžu stěžovat, je krásně, co jsem přijela, tak téměř každý den svítí Slunce a je azurově modrá obloha. Pro mě je toto velké překvapení, jela jsem sem s tím, že modrou oblohu neuvidím celý rok ... index znečištění ovzduší se také pohybuje v normálních hodnotách, takže si vůbec nemůžu na počasí stěžovat.
Protože jsem si musela zažádat o povolení k pobytu (residence permit), přišla jsem tak na několik týdnů o svůj pas, který si nechali na úřadě, který tato povolení vyřizuje. Rozhodla jsem se, že raději mimo Peking cestovat nebudu a prozkoumám nejdřív památky a zajímavosti v hlavním městě.
Jako první jsem se vydala do
Letního paláce (颐和园). Byl postaven v polovině 18. století a už z názvu vyplývá, že se jednalo o letní sídlo císařské rodiny. Památka je zapsána na seznamu UNESCO. V zahradách letního paláce může člověk ztrávit klidně celý den a tak trochu utéct z ruchu velkoměsta. Když jsem letní palác navštívila, bylo přilehlé jezero Kunming zamrzlé a číňané si krátili nedělní odpoledne bruslením po něm.
 |
| Letní palác (Summer Palace) |
|
|
Další den jsem se vydala do
Olympijského parku, vybavuji si jako dnes, jak jsem Olympiádu v Pekingu v roce 2008 sledovala, chtěla jsem navštívit to slavné Ptačí hnízdo a Vodní kostku, kde slavný Usain Bolt a Michael Phelps lámali světové rekordy. Jak nejlépe vystihnout olympijský park? Je obrovský. Patří k němu i tzv. Lesní park, obrovská zalesněná plocha. V tomto parku se nachází výborné zázemí pro běžce, nechybí skříňky na zámek, sprchy a 3 běžecké okruhy po tartanu - 3 km, 5 km a 10 km. Určitě to půjdu vyzkoušet!
 |
| Olympijský Park |
|
Byl další krásný, slunečný den v Pekingu a já tentokrát vyrazila do
Zakázaného Města (故宫). Byla trochu náhoda, že jen pár týdnů před mým odjezdem dávali v TV film Poslední Císař, který se z velké části odehrává právě v Zakázaném městě. Díky nedávnému útoku na náměstí Nebeského klidu panují v jeho okolí velká bezpečnostní opatření. Hned u výstupu z metra stojí první bezpečnostní kontrola - musíte projít bezpečnostním rámem a nechat projet tašku bezpečnostním pásem, stejným jako na letišti, poté pokračujete dále a u vstupu do Zakázaného města vás čeká další kontrola - opět bezpečnostní rám a pás (pokud ze Zakázaného města pokračujete dále na náměstí Nebeského klidu, čeká vás třetí, ta samá kontrola, navíc náměstí a jeho okolí je plné policistů jak v uniformách, tak v běžném oblečení).
Do Zakázaného města se vstupuje přes
Bránu Nebeského klidu, kde mimo jiné Mao Ce-Tung vyhlásil 1. října 1949 Novou Čínu. Visí zde také velký portrét Mao Ce-Tunga.
 |
| Brána Nebeského Klidu |
Zakázané město a jeho historie na mě dýchla hned za vstupem, kde se nachází náměstí, kde se dříve shromažďovala armáda a na toto náměstí se vešlo až 100 000 vojáků ... ano, je to obrovské, ani se nedá popsat, jak obrovské to je ... to člověk prostě musí vidět. Navíc celé město je obehnáno 8,5 m širokou zdí a 15 m širokým vodním příkopem. A proč název Zakázané Město? Bylo to sídlo císařů a směl se tu zdržovat jen císař s doprovodem, ostatním smrtelníkům sem
byl
vstup pod hrozbou smrti přísně zakázán po dobu pěti set let. Nemůže tomu být ani jinak, Zakázané město je na seznamu UNESCO.
 |
| Zakázané město |
|
Nedaleko od Zakázaného města a Náměstí Nebeského klidu se nachází
Chrám Nebes (
天坛). Chrám Nebes je komplex taoistických chrámů, kde se číňští císaři modlili za dobrou úrodu a sklizeň a jeho počátky sahají až do 15. století. Také se nachází na seznamu UNESCO.
 |
| Chrám Nebes |
Za zmínku samožrejmě stojí i
Náměstí Nebeského klidu. Opět se vůbec nedá popsat, jak obrovské to náměstí je, člověk to prostě musí vidět a stoupnout si tam. Pro číňany je toto náměstí symbolem a každý číňan tam chce být, takže je tam také velmi mnoho lidí. Uprostřed náměstí stojí mauzoelum Mao Ce-Tunga, kam je vstup zdarma a tvoří se tam nekonečné fronty, protože každý číňan chce Maa vidět.