Jednou nohou v Tibetu - část 1. - Kunming a “marriage market” na vlastní oči

Navštívit Tibet byl můj sen a stále ještě je, ovšem do Tibetu není úplně jednoduché se dostat, člověk potřebuje povolení a značný obnos peněz a minimálně dva týdny volna.

Naštěstí existují v Tibetu místa, která se dají navštívit i bez povolení, ovšem člověk musí umět trochu čínsky. Po 4 letech v Číně jsem se konečně probojovala do fáze, kdy dokážu bez použití angličtiny celkem přežít a zařídit, co je v danou chvíli potřeba...

První zastávkou na cestě do Tibetu bylo město Kunming - hlavní město provincie Yunnan. Samotný Kunming leží v poměrně vysoké nadmořské výšce asi 1650m nad mořem.

Na návštěvu města jsem měla jen asi půl den, protože na noc jsem odjížděla vlakem do historického města Lijiang. První zastávka byla, jak jinak než, na oběd. S výběrem restaurací si dávám záležet, vždy chci zajít na místní tradiční jídlo do restaurace s nějakou historií, nechci jen náhodně usednout kamsi. Vybrala jsem restauraci nedaleko jezera, které leží v centru města. Malé útulné místo s nízkým stropem a obrovskou trubkou uprostřed byl zážitek ...


Po obědě jsem se šla projít do parku kolem jezera, kde jsem narazila na tzv. “Marriage market”, kde rodiče doslova inzerují svoje děti (bez nich) a domlouvají sňatky (tzv. o nich bez nich). O těhle “trzích” jsem slyšela hodněkrát, ale nikdy jsem to neviděla na vlastní oči. Sňatky v Číně nejsou o lásce, ale je to jeden velký business. Spousta mých známých/kolegů se ženili/vdávaly z rozumu a protože si to rodiče přáli, žádné city, čistý obchod a racionální uvažování, že to je dobré pro rodinu. Na druhou stranu, my a naše kultura sníme o romantické lásce na celý život ... vlastně nevím, který model je horší, ale jsem ráda, že tenhle "zvyk" není součástí naší kultury.


Další zastávkou v Kunmingu byl nádherný Yuantong chrám s působivou atmosférou.




Čas do odjezdu nočního vlaku se blížil, ale stále bylo času dost na návštěvu místního trhu s drobným zvířectvem ... Ehm, i když si zrovna nejsem jistá, zda krokodýl se dá považovat za drobného plaze 😀 Obzvlášť ochránci zvířat by měli na takových trzích radost ... já sama se řadím ke zvířatomilům, ale je nutno respektovat místní kulturu a tyhle trhy jsou její součástí ....





Jen tak se toulat starými ulicemi čínských měst mě baví - člověk si neskutečně rozšíří obzory, protože vidí věci, o kterých se mu ani nezdálo ... 😀




Z trhů jsem přímo pak utíkala na vlakové nádraží a těšila se do další stanice směrem blíže k Tibetu - staré historické město Lijiang.