Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jednou nohou v Tibetu - část 2. - Historické město Lijiang

Další mezizastávkou na cestě k hranicícm Tibetu bylo Lijiang s překrásným historickým centrem.

Noční vlak přijel na čas a tak jsem se v 7 hodin ráno za svitu vycházejícího Slunce ocitla na vlakovém nástupišti. Do města to bylo jen asi 10 minut pěšky. Rána mám hrozně ráda, nejvíc ty okamžiky, kdy celé město ještě spí a já se můžu procházet bez davu lidí. To byla asi nejkrásnější část celého pobytu v Lijiangu - "to" ráno, než otevřou trhy a obchody, bez lidí a zmatku ... ten klid


Městečko je na seznamu UNESCO, takže jsem očekávala opravdu spoustu turistů, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak horké. Celý den jsem strávila procházením se po malých uličkách historického města a odpoledne se vydala do nedalekého parku, odkud byl překrásný pohled na nedalekou horu Jade Dragon Snow Mountain, jejíž vrchol leží v nadmořské výšsce skoro 5600 m.
V oblasti kolem města Lijiang také žije jedna z 56 uznávaných národnostních menšin v Číně a to Nasiové (Naxi). Řemesla mě zas až tolik nelá…

中秋节快乐!Aneb Mid-Autumn festival po mém

V nedávném příspěvku jsem snažila popsat, co Mid-Autumn festival je a jak se slaví a jaká byla realita ve skutečnosti?
Oslavy vlastně začaly již v pátek, když jsem přišla na hodinu čínštiny a čekalo nás malé překvapení v podání zeleného čaje a malým mooncakem. Potěšilo mě to, byla to moje premiéra, co se týká mooncaku.
můj premiérový mooncake
V sobotu jsem měla naplánováno, že ráno půjdu běhat a odpoledne, že se sejdu s dalšími Čechy a společně si zahrajeme Mahjong. O něm někdy napíšu příště. Bohužel, když jsem se ráno probudila a podívala z okna, bylo mi jasné, že z běhání nic nebude, hodnota indexu kvality ovzduší byla někde kolem 200 jednotek (60 je limit).
pohled z okna při AQI 200
Dopoledne pak přišla zpráva, že se ruší i hra Mahjongu, takže sobota byla spíše promarněná nic neděláním a sledováním čínské televize.

Na neděli byl naplánový dlouho očekáváný výlet na Velkou čínskou zeď, tentokrát se na moje přání jelo na tu část s názvem 金山岭长城 (JinShanLing). Vyrazili jsme ráno v 8 z autobusové stanice Dongzhimen do města Miyun. Cesta byla dlouhá, doprava byla hustá a trvalo nám to téměř dvě a půl hodiny než jsme tam dojeli, místo obvyklé hodinky. Chvilku jsme diskutovali s řidiči černých taxíků o ceně, ale nakonec jsme se domluvili, cena byla poměrně vysoká, ale díky státnímu svátku se to dalo čekat.
Cesta černým taxíkem trvala další hodinu a půl a ke zdi jsme dorazili kolem půl jedné odpoledne. Jinshanling je veřejně dostupná zeď, kam se platí vstupné, čekala jsem, že všude bude plno lidí, když je státní svátek, ale opak byl pravdou, na zdi nebyl téměř nikdo. Dokonce začalo mírně foukat a smog se lehce vyfoukal, sice byl pořád znát, ale otevřel se nám poměrně pěkný výhled. Ovšem nic neměnilo ten fakt, že mě celý den bolela hlava, zřejmě z toho špatného vzduchu posledních pár dní ...






Na zdi jsme strávili asi 4 hodiny, došli jsme od hlavní brány k východní, kde na nás čekal opět řidič taxíku a odvezl nás zpět do města Miyun. Z Miyunu jsme jeli do Pekingu autobusem. Po cestě jsme opět uvízli v dopravní zácpě a do Pekingu dorazili po půl deváté večer ...
Nebyl by to ten správný výlet, kdybychom si nedali pořádnou večeři a naše oblíbená restaurace opět nezklamala :)
Po cestě domů se zvednul vítr, říkala jsem, to je výborné, ten smog by se mohl rozfoukat a měla jsem pravdu, ráno hodnota kvality vzduchu ukazovala necelých 20 jednotek, ani jsem tomu nemohla uvěřit. Vstala jsem asi v půl sedmé a vyrazila smět Olympijský park. Bylo opravdu nádherně, teplota kolem 20 stupňů, sluníčko a mírný svěží vítr.
Z výletu na čínskou zeď jsem cítila nohy a rozhodla jsem se, že dnes dám jen 5km kolo v trochu svižnějším tempu, věděla jsem totiž, že na mě doma čeká mooncake, který jsem si tam schovala :) Běželo se mi moc dobře, zvádla jsem to za 27 minut a 22 vteřin, což odpovídá tempu kolem 5:28min/km. Spokojenost, ale nejvíc jsem nadšená z toho krásného dne ...




Chvilku jsem se ještě po parku procházela a užívala si perfektní den. Kolem půl desáté jsem jela domů, kde jsem si udělala čaj do mého nového setu na čaj a k němu tam na mě čekal mooncake ... od té doby, co jsem jsem si koupila konvičku a šálky na čaj, tak mě hrozně baví si dělat snídaně ... jsem zvědavá, jak dlouho mně to vydrží, doufám, že dlouho ...

Strava Feed

Instagram Feed

Instagram