Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jedno jaro v Himalájích - celodenní trek do vesničky Yubeng

Co si vybavíte, když se řekne Yunnan? Nic? Hory z Avataru nebo Soutezsku skákajícího tygra? Mně se teď vybaví jediné - Yubeng: malebná vesnička v horách na úpatí Himalájí na samých hranicích s Tibetem. Ještě před pár měsíci jsem neměla ani tušení, že takové místo existuje, nikdy jsem o něm neslyšela a dnes na toto místo vzpomínám asi nejraději. Pro mě je Yubeng pravá Shangri-la, místo, kde lidé žijí v absolutním souladu s přírodou.
Vesnička Yubeng je místo, které nebylo objeveno po stovky let právě proto, jak je nepřístupná z vnějšího světa. Dokonce ani dnes tam nevede žádná silnice. Aby se tam člověk dostal, musí podniknout celodenní trek po nezpevněné cestě s celkovým převýšením 1000m a věřte mi, že ve vysokohorských podmínkách to není žádná sranda ... Místní vesničané i dnes podnikají denní nebo týdenní túry do nejbližšího města, aby si obstarali zásoby nebo prodali své produkty, stále hojně využívají koně, i když moderní doba nejde zastavit a tak koně a mezky začánají nahrazovat m…

Další kousek do skládanky - 样边长城 (Yangbian) Great Wall

Po propršené sobotě jsme se všichni těšili, že v neděli bude krásně. Budík zvonil 5:50 ráno, ale pohled z okna mě moc nepotěšil, zataženo, smog, bylo vidět sotva na pár metrů, ale i přesto jsem se moc těšila.
Tentokrát jsme odjížděli z jiného autobusového nádraží poblíž místa Deshengmen. Ještě před odjezdem jsem navštívila veřejné toalety, kde mi bylo sděleno, že pokud budu šetřit vodu, jsem nejlepší.

Saving water you are the best
Nasedla jsem do autobusu a první věc, na kterou mi padly oči byl vyvěšený portrét Mao Ce-tunga přímo u řidiče. Mazec. Cesta probíhala v pohodě, žádné dopravní zácpy a po necelé hodině cesty jsme dorazili na konečnou stanici, kde na nás čekal předem objednaný taxikář. Taxíkem jsme jeli dalších cca 45 minut a konečně pak dorazili k Velké čínské zdi.
Mezitím se začal zvedat vítr a tím se počasí stále lepšilo a lepšilo. Vítr stále sílil a sílil, po obědě byl místami tak silný, že jsem se musela držet kamenů, aby mě neshodil dolů ze zdi. Byl to skutečně adrenalin. Ale díky silnému větru se všechen smog vyfoukal a viditelnost byla několik kilometrů. Blíží se léto a i hory se začínají zelenat, tak krásné hory jsem ješte neviděla, byl to vskutku zážitek.
Na cestě jsme byli zhruba 6 hodin, všichni unavení z neustáleho boje s větrem a opálení od sluníčka jsme dorazili do cíle, kde na nás opět čekal ten samý taxikář a odvezl nás zpět do města na vlakové nádraží. Do Pekingu jsme pak přijeli vlakem, cesta trvala téměř dvě hodiny, ale nám to nevadilo, celou cestu jsem prospala :)





Instagram Feed

Instagram