Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

1850 Creative Park a zákoutí starého Kantonu

Zatímco v Pekingu jsem o víkendech bavila tím, že jsem jezdila na Velkou čínskou zeď, což tady na jihu není možné, tak v Kantonu se bavím tím, že jezdím po starých továrnách, ze kterých se stala kulturní zóna. Tenhle víkend jsem se vydala na místo, které se nazývá 1850 Creative Park.

Natěšená z poslední návštěvy TIT parku, tak jsem se těšila, jaké to bude tam. Jenže přišlo docela zklamání, nebylo tam nic extra, co by stálo za zmínku kromě historie. 1850 park byl vybudován v areálu na bývalé největší továrny na výrobu perixodu vodíku. Jméno park získalo celkem symbolicky - v roce 1850 patřil Kanton k top 10 ekonomických měst světa, byla to zároveň největší sláva Kantonu v celé jeho historii.

Nicméně samotná cesta tam byla celkem dobrodružství, rozhodla jsem se, že pojedu na kole, nazvala bych to, že "bylo to dál a za to horší cestou", rozhodla jsem se jet přes čtvrť zvanou Haizhu ...


Pak už stačilo "jen" přejet Perlovou řeku trajektem na druhou stranou a byla jsem v…

Další kousek do skládanky - 样边长城 (Yangbian) Great Wall

Po propršené sobotě jsme se všichni těšili, že v neděli bude krásně. Budík zvonil 5:50 ráno, ale pohled z okna mě moc nepotěšil, zataženo, smog, bylo vidět sotva na pár metrů, ale i přesto jsem se moc těšila.
Tentokrát jsme odjížděli z jiného autobusového nádraží poblíž místa Deshengmen. Ještě před odjezdem jsem navštívila veřejné toalety, kde mi bylo sděleno, že pokud budu šetřit vodu, jsem nejlepší.

Saving water you are the best
Nasedla jsem do autobusu a první věc, na kterou mi padly oči byl vyvěšený portrét Mao Ce-tunga přímo u řidiče. Mazec. Cesta probíhala v pohodě, žádné dopravní zácpy a po necelé hodině cesty jsme dorazili na konečnou stanici, kde na nás čekal předem objednaný taxikář. Taxíkem jsme jeli dalších cca 45 minut a konečně pak dorazili k Velké čínské zdi.
Mezitím se začal zvedat vítr a tím se počasí stále lepšilo a lepšilo. Vítr stále sílil a sílil, po obědě byl místami tak silný, že jsem se musela držet kamenů, aby mě neshodil dolů ze zdi. Byl to skutečně adrenalin. Ale díky silnému větru se všechen smog vyfoukal a viditelnost byla několik kilometrů. Blíží se léto a i hory se začínají zelenat, tak krásné hory jsem ješte neviděla, byl to vskutku zážitek.
Na cestě jsme byli zhruba 6 hodin, všichni unavení z neustáleho boje s větrem a opálení od sluníčka jsme dorazili do cíle, kde na nás opět čekal ten samý taxikář a odvezl nás zpět do města na vlakové nádraží. Do Pekingu jsme pak přijeli vlakem, cesta trvala téměř dvě hodiny, ale nám to nevadilo, celou cestu jsem prospala :)





Instagram Feed

Instagram