Zpátky v Čechách jsem sice už několik měsíců, ale není týden, abych si v duchu nepřipomínala, že bych měla konečně něco napsat o jedné z posledních expedic do hor na úpatí Himálají, které si před globalizovaným světem stále uchovávají jeden unikát - opičku langur Bietův, anglicky snub-nosed monkey a Číňané jí neřeknou jinak než zlatá opička. V Číně, co je zlaté, to je totiž top ... Přiznám se, že vygooglit, jak se snub-nosed monkey řekne správně česky, mně trvalo asi 10 minut, takže je to nová informace i pro mě 😅
 |
| fotografie, která získala ocenění Wildlife Photographer of the Year 2018 zobrazuje opičky langura Bietův (https://www.bbc.com/news/science-environment-45870218) |
Opičky Langur Bietův jsou výjimečné tím, že žijí v největší nadmořské výšce na světě a na žebříčku národních pokladů Číny jsou hned na druhém místě za pandou velkou. V současné době žije na celém světě jen asi 3000 těchto vzácných langurů, takže příležitost jet pozorovat tyhle divoké opičky do divoké přírody byla jasnou volbou na seznamu věcí, co musím stihnout před odjezdem z Číny.
Byl začátek dubna a s Tashim, mým Tibetským průvodcem, jsme se tedy vydali směr městečko Tacheng v provincii Yunnan. Asi po 8 hodinách jízdy v autě jsme konečně dorazili do malé vesničky vysoko v horách. Ubytovali mě v takovém malém dřevěném, ale luxusním srubu - nemohla jsem uvěřit svým očím - téměř na konci světa, kdesi na úpatí Himálají, jsem se ocitla v luxusním dřevěném srubu s vlastní koupelnou a evropským záchodem, navíc vybaveným televizí a satelitem ... v duchu jsem si říkala, bože, kam ta globalizace spěje ...
 |
| přijíždíme do vesničky Tacheng v Yunnanu |
 |
| přijíždíme do vesničky Tacheng v Yunnanu |
 |
| Ubytování v dřevěném srubu |
 |
| Pokoj - noc stála asi 350Kč |
 |
| Nechyběla ani koupelna a západní WC, což člověk celkem ocení |
Vybalila jsem věci a odešla do společné místnosti, kde čekal Tashi. Uprostřed místnosti byla kamna, na kterých se cosi vařilo v několika hrncích. Tashi se bavil místními lidmi, zaslechla jsem, jak se baví, že nejde elektřina, ale že je jistá šance, že ji pustí kolem osmé večer ... musela jsem se začít hrozně smát - je hezké, že je celá vesnice elektrifikovaná, v pokoji mám televizi a satelit, ale elektřina sem proudí jen pár hodin denně 😬
 |
| Společenská místnost - jediná místnost, kde bylo teplo a kde se také vařilo po staru, když většinu dne nejde elektřina |
 |
| večeře |
U večeře jsem se potkala se skupinkou mladých Číňanů, kteří mluvili všichni perfektně anglicky, a dozvěděla jsem se, že pracují pro britskou BBC a natáčejí dokument právě o langurech. Každé ráno den co den, několik měsíců v kuse, odcházejí do hor, kde pozorují a natáčejí tyto opičky. Jestli někdo věděl nejvíc o těhle opičkách, tak právě oni. Po večeři jsem se šla projít po okolí. Tady se čas téměř zastavil a přesně po tomhle jsem toužila ... autentická Čína.
Ráno jsme museli vstát velmi brzo, čekala nás totiž několikahodinová túra do hor. Když budeme mít štěstí, uvidíme divoké opičky na vlastní oči.
Snídaně v tibetském stylu byla opět famózní - slaný čaj s jačím máslem (opravdu ho miluju) a ještě teplý čerstvý Baba chléb s medem.
Po snídani jsme se vydali do hor. Byl nádherný den, přes noc napadl na vrcholcích hor sníh, byla zima, ale jasno, a svítilo slunce, mraky se doslova válely pod námi a já si říkala, že i kdybych neviděla ani jednu opičku, tak i tohle za to rozhodně stálo - jaro v Himálajích je kouzelné.
 |
| trek do hor - dole je vesnička, ve které jsem přenocovala |
 |
| jaro v Himalájích |
A pak jsme je uviděli - asi 15 opiček, jak si hrají na stromech, přeskakují z jedné větve na druhou. Fotky bohužel nestojí za nic, ale tohle je lepší zažít na vlastní oči.
Vydržela bych tyhle opičky pozorovat celé hodiny, ale musela jsem zpátky, čekala mě ještě dlouhá cesta autem na letiště vzdálené 6 hodin jízdy.
Po cestě na letiště se nám otevřel nádherný pohled na řeku Yantze (
Jang-c’-ťiang), která je dlouhá více než 6600 km. Tím jsem se rozloučila s provincií Yunnan a odletěla zpět do Kantonu.
 |
| řeka Yantze (Jang-c’-ťiang) |
A jak jsem se o tomhle krásném místě dozvěděla? Od
Pavla Dvořáka, který dlouhodobě žije v Číně a dokáže zorganizovat skvělé netradiční expedice třeba právě sem ...
