Zajímavé

Kanton! Tak jsem tady ... aneb sociální experiment v praxi

Budou to již 3 měsíce, co jsem se přestěhovala do Kantonu a také 3 měsíce, co jsem nenapsala nic na blog, bylo potřeba nejdříve tu velkou změnu vstřebat.

Změna práce není snadná a když k tomu přibyde ještě stěhování, navíc v Číně, člověk má plnou hlavu starostí. Když je člověk na to všechno sám, nemůže se na nikoho spoléhat, musí všechno vyřešit sám, je to psychicky hodně náročné. Naštěstí moje největší opora je moje báječná sestra. Přiznám se, že jsem to ne úplně dobře nesla, obzvlášť ten první měsíc byl náročný, téměř každý den jsme si volaly, a abychom odlehčily celou situaci, začaly jsme to moje působení tady nazývat "sociálním experimentem" - a najednou se celé to napjetí, které ve mně bylo, vytratilo - prostě jen na sobě provádím zajímavý sociální experiment.

Když člověk přijde z mezinárodní, multikulturní firmy do ryze čínské společnosti, je to ohromný šok, co se firemní kultury týče, způsobem práce a přístupu k práci a životu. Jedna veselá příhoda - hned druhý den, co jsem nastoupila, jsem šla na HR a chtěla jsem vidět org chart - holky na HR vůbec netušily, co po nich chci ... asi po 10 minutách vysvětlování mi řekly, že nic takového ve firmě neexistuje, že se jedná o velmi neformální společnost ... ehm, firma má přes 10 tisíc lidí a nemá org chart, tzn., že nemáte vůbec páru, kdo je váš nadřízený a kdo jeho boss, jaké oddělění firma má, a tak prostě ... Vítejte v čínském světe 😄

Lidé tady pracují od rána do pozdní noci 6 dní v týdnu, ano i soboty ... první dva měsíce jsem se domů dřív jak v 11 večer nevracela a pracovala jsem i o sobotách. Byla jsem velmi frustrovaná, neměla jsem čas absolutně na cokoliv, co ráda dělám ve volném čase, a v neděli, když bylo konečně volno, tak jsem byla tak unavená, že jsem neměla absolutně chuť cokoliv podniknout ... Vítejte v čínském světe podruhé.

Frustrace na mně byla zřejmě dost patrná, byla jsem rozhodnutá, že dám výpověď a odjedu domů... to je totiž ohromná moje výhoda - já mám možnost se sebrat a odjet domů, to Číňané nemaji. Tzv. za pět minut dvanáct za mnou přišel šéf a říká, že by si rád promluvil ... byla jsem si na 99% jistá, že asi nejspíš balím kufry, jenže přišel s nabídkou, že si můžu vybrat ze 3 jiných projektů, které jsou v jiném stádiu vývoje a tudíž se nemusí pracovat tolik přesčasů, doslova mi řekl "slibuji, žádné přesčasy" a zvýšil mi plat ... paradox, že? Aneb vítejte v čínském světe potřetí.

O dva týdny později jsem začala pracovat na novém projektu a přestěhovala jsem ze supermoderní budovy v centru Kantonu do vzdálenější budovy, která je zároveň HQ společnosti. První týden věci nabraly naprosto opačný paradox, hned první den, když bylo přesně 18:01 mi kolega poslal zprávu - už je 6 večer, nemusíš pracovat přes čas ... ještě štěstí, že nedonesl i švestičky z jeho zahrádečky.

A protože jsem první cizinec (a zřejmě i poslední) na našem oddělění, přijel se na mně podívat i VP našeho oddělení z Hangzhou ... Vítejte v čínském světe počtvrté.

Ještě jsem se nezmínila, že veškerá komunikace probíhá v čínštině, veškerá dokumentac je čínsky, všechny meetingy jen čínsky - a samozřejmě, že nic nerozumím. I když se čínsky relativně domluvím, tak na profesionální úrovni opravdu nejsem. Firma se mi snažila najmout interpreta, ale je to těžké, on sice umí perfektně anglicky, ale nerozumí věcem, o kterých se na meetingách bavíme, takže se ukázalo, že nakonec rozumím víc než on ... Vítejte v čínském světe po páte.

Neuplynuly ani dva týdný na novém projektu a v nové HQ budově a přišel příkaz shora, že se musí zredukovat počet lidí, kteří pracují na projektu - čekalo mně další stěhovaní. Moc jsem celou akci Z nepochopila - stále pracuji na stejném projektu, nic se nezměnilo, jen sedím v jiné budově teď. Sice nemáme org chart, ale zřejmě hodně záleží na tom, kde člověk sedí ... 😀 Takže během 2.5 měsíce jsem vystřídala 3 různé budovy, 3 různé kanceláře - víc kanceláří momentálně nemáme, ale proslýchá se, že se v říjnu máme stěhovat do nové budovy v centru Guangzhou ...

Suma sumárum - po třech měsících velkých držkopádech a zvedání se ze země, tak se zdá, že se všechno začíná zlepšovat (nebo jsem si zvykla) - nemusím pracovat tolik přes čas, mám čas chodit trénovat a dokonce teď trénuji víc, než před tím, máme totiž (v každé) budově fitness centrum zadarmo. Pevně doufám, že si věci ještě víc sednou během následujících pár měsíců a najdu ten správný balanc mezi prací a osobním životem, protože práce není všechno ... Město Kanton se mi moc líbí, chtěla bych tady nějakou dobu pobýt, takže doufám, že všchno bude už jen lepší ...


Strava Feed

Instagram Feed

Instagram