Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jednou nohou v Tibetu - část 2. - Historické město Lijiang

Další mezizastávkou na cestě k hranicícm Tibetu bylo Lijiang s překrásným historickým centrem.

Noční vlak přijel na čas a tak jsem se v 7 hodin ráno za svitu vycházejícího Slunce ocitla na vlakovém nástupišti. Do města to bylo jen asi 10 minut pěšky. Rána mám hrozně ráda, nejvíc ty okamžiky, kdy celé město ještě spí a já se můžu procházet bez davu lidí. To byla asi nejkrásnější část celého pobytu v Lijiangu - "to" ráno, než otevřou trhy a obchody, bez lidí a zmatku ... ten klid


Městečko je na seznamu UNESCO, takže jsem očekávala opravdu spoustu turistů, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak horké. Celý den jsem strávila procházením se po malých uličkách historického města a odpoledne se vydala do nedalekého parku, odkud byl překrásný pohled na nedalekou horu Jade Dragon Snow Mountain, jejíž vrchol leží v nadmořské výšsce skoro 5600 m.
V oblasti kolem města Lijiang také žije jedna z 56 uznávaných národnostních menšin v Číně a to Nasiové (Naxi). Řemesla mě zas až tolik nelá…

Chengde - město, co jsem si zamilovala na první pohled

Chengde (承德) patří k mým velmi oblíbeným místům v Číně vůbec, nedivím se, že tam císař jezdil trávit, jinak parná léta panující v Pekingu, taky bych tam jezdila. V Chengde už jsem běžela minulý rok, více v příspěvku Vydařený víkend v Chengde. I tentokrát jsme tam vyrazili s kolegy z práce, byla nás úplná banda, kolem 15 lidí. Objednali jsme tzv. "maratónský balíček" - dvě noci v hotelu a startovné na maraton.
Do Chengde jsme se vydali už v pátek velmi brzo ráno, cesta trvala asi 3 hodinky. Když jsme tam přijeli, první cíl naší cesty bylo maratónské expo a vyzvednutí startovního balíčku. Hodně se oproti loňsku změnilo, bylo to celé takové víc "organizované" :) Nicméně přítomnost cizince (laowai) vzbudila značné pozvižení - odchytl mě tam jeden oficiální fotograf, který pořídil asi 100 fotografií se mnou - ja se startovním balíčkem, já bez startovního balíčku, já s ním dohromady, já sama - trochu mi to přišlo jako ta jedna epizoda z "Debilních keců Čechů", která se odehrávala na dovolené v Chorvatsku (vyfotíš mě pod vodou s rybami? vyfotíš mě pod vodou bez ryb?). Pokud neznáte, tak vřele doporučuji :) Nicméně zpátky k maratonu.
maratónské expo
maratónské expo
Po vyzvednutí startovního setu, jsme se ubytovali v hotelu v centru města, zašli na oběd do restaurace, kde jednou jedl současný prezident Xi a od té doby, je tam narváno k prasktnutí a po obědě se vydali na návštěvu jednoho budhistického chrámu Puning (普宁寺). To místo mě náramně okouzlilo, i přes hustý smog, že nebylo vidět na pár metrů, i tak to místo mělo své Genius Loci. Nádherný chrám v duchu Tibetského budhismu, něco jako Lama Temple v Pekingu, ale daleko větší, navíc obklopený horami. Prostě nádhera.

Vchod do Puning chrámu





 
Návštěva Puning chrámu nám zabrala nějaké dvě hodinky a pak už byl čas na večeři, kdybych věděla, co se chystá, tak bych asi přeskočila oběd, protože to, co přišlo, resp. přijelo k večeři, tak to už se asi nikdy v životě opakovat nebude.

Večeře se konala v jedné z Mongolských jurt, to samo o sobě napovídalo, že bude asi jehně, ale ani ve snu by mě nenapadlo něco takového (a to že mám hodně bujnou fantazii).
Jurtu jsme měli sami pro sebe a seděli kolem velkého kulatého stolu a pak to najednou přijelo - celé pečené jehně. Pak jsme všichni vyfasovali igelitové rukace a mohli jsme začít. Příznivci Paleo diety by z nás měli ohromnou radost - rukama jsme trhali kusy masa (vegetariáni mi snad odpustí). Využila se úplně každá část zvířete, např. lebka se použila jako servírovací miska, viz poslední obrázek.



V sobotu se běžel maraton a v neděli po maratonu jsme měli ještě půl den pro sebe, než jsme se vydali zpět do Pekingu. V Chengde leží známá kopie Potala paláce v Lhase, která je asi 200 let stará, inu to kopírování věcí už má evidentně dlouhou historii. Lákalo mě jít se podívat dovnitř. 

Jeden kolega se obětoval a šel se mnou. Ještě před samotnou návštěvou paláce jsme zašli na místní specialitu - jehněčí polévku. 


A pak už samotná návštěva Malé Potaly a zpět do Pekingu. Upřímně? Ten palác vypadá daleko lépe z dálky, než, když je člověk uvnitř.







Strava Feed

Instagram Feed

Instagram