Přeskočit na hlavní obsah

Zajímavé

Jednou nohou v Tibetu - část 2. - Historické město Lijiang

Další mezizastávkou na cestě k hranicícm Tibetu bylo Lijiang s překrásným historickým centrem.

Noční vlak přijel na čas a tak jsem se v 7 hodin ráno za svitu vycházejícího Slunce ocitla na vlakovém nástupišti. Do města to bylo jen asi 10 minut pěšky. Rána mám hrozně ráda, nejvíc ty okamžiky, kdy celé město ještě spí a já se můžu procházet bez davu lidí. To byla asi nejkrásnější část celého pobytu v Lijiangu - "to" ráno, než otevřou trhy a obchody, bez lidí a zmatku ... ten klid


Městečko je na seznamu UNESCO, takže jsem očekávala opravdu spoustu turistů, ale nakonec se ukázalo, že to nebude tak horké. Celý den jsem strávila procházením se po malých uličkách historického města a odpoledne se vydala do nedalekého parku, odkud byl překrásný pohled na nedalekou horu Jade Dragon Snow Mountain, jejíž vrchol leží v nadmořské výšsce skoro 5600 m.
V oblasti kolem města Lijiang také žije jedna z 56 uznávaných národnostních menšin v Číně a to Nasiové (Naxi). Řemesla mě zas až tolik nelá…

Jaro na Velké čínské zdi aneb nový malý kousek do sbírky

V sobotu trochu nečekaně jsme opět vyrazili na Velkou čínskou zeď. Byla nás skupinka asi 10 lidí a jako obvykle jsme se sešli na autobusovém nádraží Dongzhimen a autobusem 916 se vydali na cestu do nedalekého města Huairou.
V Pekingu a okolí panoval poměrně solidní smog, hodnoty AQI se pohybovali na úrovni Hazardous, tedy kolem 300 (PM2.5), vzduch byl opravdu těžký a těžko se mi dýchalo a to jsme sotva vyjeli.

Z města Huiarou na čínskou zeď jsme si objednali černé taxíky, už tam máme své "oblíbence", se kterými se vždycky domluvíme na rozumné ceně. Tentokrát jsme platili 30 yuanů každý za obě cesty dohromady - tedy cestu tam a cestu zpět. Výhoda tohoto způsobu dopravy je, že oni vás odvezou na výchozí bod a pak vás odvezou zpět z cílové stanice, která je jiná než výchozí.

Nový úsek trasy začínal na místě zvaném 莲花池 (LianHuaChi) a cílový bod byla vesnice 神堂峪 (ShenTangYu). Celkem nás čekalo asi 10 km s převýšením kolem 800m.
log cesty - bohuzel chybi prvni stoupani, kdy se nechytla GPS
Cesta byla skutečně velmi náročná, bylo to nahoru, dolů, opět nahoru, opět dolů  a znovu nahoru a pak ještě výš ... Trvalo nám to skoro 6 hodin, ale odměna za námahu stála za to. Kolem nás se otevřely nádherné hory s rozkvetlými stromy divokých broskvyň, kazil to jen ten smog, přes který nebylo vidět daleko.




Do cílového bodu jsme dorazili kolem čtvrté hodiny odpoledne, měli jsme to načasované přesně, zrovna se zatahovalo a začínalo pršet. O pár chvil později se spustil prudký déšť doprovázený silnou bouřkou, blesky létaly všude kolem nás. Naštěstí jsme tou dobou již seděli v autě na cestě zpět, takže Faradayova klec to jistila :)

Nebyl by to ten správný výlet, kdybychom si pak nezašli na pořádné jídlo a ani tentokrát jsme se neošidili a užili si dobré jídlo na večeři ...

Strava Feed

Instagram Feed

Instagram