Jaro na Velké čínské zdi aneb nový malý kousek do sbírky
V sobotu trochu nečekaně jsme opět vyrazili na Velkou čínskou zeď. Byla nás skupinka asi 10 lidí a jako obvykle jsme se sešli na autobusovém nádraží Dongzhimen a autobusem 916 se vydali na cestu do nedalekého města Huairou.
V Pekingu a okolí panoval poměrně solidní smog, hodnoty AQI se pohybovali na úrovni Hazardous, tedy kolem 300 (PM2.5), vzduch byl opravdu těžký a těžko se mi dýchalo a to jsme sotva vyjeli.
Z města Huiarou na čínskou zeď jsme si objednali černé taxíky, už tam máme své "oblíbence", se kterými se vždycky domluvíme na rozumné ceně. Tentokrát jsme platili 30 yuanů každý za obě cesty dohromady - tedy cestu tam a cestu zpět. Výhoda tohoto způsobu dopravy je, že oni vás odvezou na výchozí bod a pak vás odvezou zpět z cílové stanice, která je jiná než výchozí.
Nový úsek trasy začínal na místě zvaném 莲花池 (LianHuaChi) a cílový bod byla vesnice 神堂峪 (ShenTangYu). Celkem nás čekalo asi 10 km s převýšením kolem 800m.
Cesta byla skutečně velmi náročná, bylo to nahoru, dolů, opět nahoru, opět dolů a znovu nahoru a pak ještě výš ... Trvalo nám to skoro 6 hodin, ale odměna za námahu stála za to. Kolem nás se otevřely nádherné hory s rozkvetlými stromy divokých broskvyň, kazil to jen ten smog, přes který nebylo vidět daleko.
Do cílového bodu jsme dorazili kolem čtvrté hodiny odpoledne, měli jsme to načasované přesně, zrovna se zatahovalo a začínalo pršet. O pár chvil později se spustil prudký déšť doprovázený silnou bouřkou, blesky létaly všude kolem nás. Naštěstí jsme tou dobou již seděli v autě na cestě zpět, takže Faradayova klec to jistila :)
Nebyl by to ten správný výlet, kdybychom si pak nezašli na pořádné jídlo a ani tentokrát jsme se neošidili a užili si dobré jídlo na večeři ...
V Pekingu a okolí panoval poměrně solidní smog, hodnoty AQI se pohybovali na úrovni Hazardous, tedy kolem 300 (PM2.5), vzduch byl opravdu těžký a těžko se mi dýchalo a to jsme sotva vyjeli.
Z města Huiarou na čínskou zeď jsme si objednali černé taxíky, už tam máme své "oblíbence", se kterými se vždycky domluvíme na rozumné ceně. Tentokrát jsme platili 30 yuanů každý za obě cesty dohromady - tedy cestu tam a cestu zpět. Výhoda tohoto způsobu dopravy je, že oni vás odvezou na výchozí bod a pak vás odvezou zpět z cílové stanice, která je jiná než výchozí.
Nový úsek trasy začínal na místě zvaném 莲花池 (LianHuaChi) a cílový bod byla vesnice 神堂峪 (ShenTangYu). Celkem nás čekalo asi 10 km s převýšením kolem 800m.
 |
| log cesty - bohuzel chybi prvni stoupani, kdy se nechytla GPS |
Do cílového bodu jsme dorazili kolem čtvrté hodiny odpoledne, měli jsme to načasované přesně, zrovna se zatahovalo a začínalo pršet. O pár chvil později se spustil prudký déšť doprovázený silnou bouřkou, blesky létaly všude kolem nás. Naštěstí jsme tou dobou již seděli v autě na cestě zpět, takže Faradayova klec to jistila :)
Nebyl by to ten správný výlet, kdybychom si pak nezašli na pořádné jídlo a ani tentokrát jsme se neošidili a užili si dobré jídlo na večeři ...