Sotva jsem se vrátila z Barmy, neuplynul ani týden a já letěla na maraton do Xiamenu, který se již tradičně koná první týden v lednu. Kdo by si nechtěl zaběhnout maraton se zlatou známku v subtropickém ráji a odskočit si na chvíli od zimy, mrazu a šedi, že? Jenže, když počasí nepřeje, může se maraton podél pobřeží změnit v nekonečnou noční můru ... a nebo taky ohromnou zábavu ...
Xiamen maraton patří k top maratonům v Číně a věřím, že nebude dlouho trvat a stane se celosvětovým lákadlem, protože jeho trať je nádherná, i když se na první pohled může zdát, že je trochu monotonní, protože má jen dvě zatáčky ... 😅 Defacto vyběhnete, pak běžíte 16km rovně, pak přijde otočka o 180 stupňů, pak běžíte zpátky 20km, druhá otočka o 180 stupňů a běžíte 6 km do cíle. Jednoduché, člověk se tady opravdu nemůže ztratit ...
Ale hezky od začátku. Když žijete v Číně a rádi běháte, Xiamen maraton se dostane na váš TODO list poměrně brzo, i já ho tam měla asi 2 roky, ale nikdy nebyla příležitost se tam na nový rok vypravit. Teď jsem měla štěstí, na konci listopadu jsem dostala pozvánku, zda bych nechtěla běžet pod vlajkou firmy Epson ... zpočátku se mi nechtělo, ale rozleželo se mi to v hlavě, jak už to u žen bývá často 😅 A jaká bude cena za to, že se prodám Epsonu? Trochu proma nových běžeckých hodinek, rozhovor a pár fotografií za to, že mi zaplatí letenku, hotel a zajistí startovní číslo z A sektoru? Good deal 😎
Hodinky mi přišly kurýrem pár dní předem, takže jsem měla čas je otestovat ... musím uznat, že Japonci opět prokázali svoji preciznost, sice na svoje Garminy nedám dopustit, ale, co se přesnosti týče, tak japonský konkurent prokázal, že i za poloviční cenu lze vyrobit kvalitní hodinky, i když na designu je potřeba ještě zapracovat ... působil velmi plastově.... Ale teď zpátky do Xiamenu ...
 |
| Epson J-300 - žhavá novinka na asijském trhu |
Když jsem přiletěla do Xiamenu, strašně pršelo, byla zima a předpověd na druhý den, den závodu, hlásila nepřetržitý prudký déšt ...tak tohle má být ten tropický ráj?
První věc, co člověk ve Xiamenu musí udělat? Dát si místní specialitu - sladkou arašídovou polévku se syrovým vajíčkem - nezní to lákavě, ale věřte mi, že to stojí za to ... miluji jí od doby, kdy jsem ve Xiamenu byla poprvé, jsou to dva roky ...
 |
| arašídová polévka a jarní závitky - "must" in Xiamen |
Pak jsem se vydala do maratonského expa vyzvednout si startovní balíček a navštívit stánek Epsonu. Protože Xiamen je ostrov, je ze všech stran lemovaný plážemi a palmami ... nevadilo, že prší, hlavně, že jsem byla na pláži 😬
S mokrýma nohama jsem pak odkráčela do maratonského expa, kde jsem si vyzvedla svůj startovní balíček a nafasovala nějaké reklamní materiály od Epsonu. Mezi vystavovateli nechyběl ani maraton v Pyongyangu v Severní Koreji, u kterého stála moc milá slečna, na všechny se usmívala a všechny srdečně zvala a mimo jiné prodávala pohledy s propagandou ...
 |
| maratonské expo |
 |
| vyzvedávání startovních setů |
 |
| stánek Epsonu |
 |
| nechyběl ani stánek maratonu v Pyongyangu v Severní Koreji |
Pak jsem se vrátila na hotel, trochu si před závodem odpočinout, protože budík byl nařízen opět na nekřesťanskou hodinu 4:30 ráno.
Ráno jsem se probudila do studeného a deštivého dne, opravdu hodně pršelo, byla tma a zima ... strašně, ale strašně se mi nechtělo běžet, představa, že v tomhle musím běžet 42km, byla úmorná. Kéž by se mi chtělo, jak se mi nechce ... byla jsem doslova zpruzená, jediné štěští, že jsem tam byla sama, protože bych byla určitě i strašně protivná na ostatní ... takhle jsem byla protivná jen sama na sebe ...
Než jsem došla na start, tak jsem měla mokré nohy tak, že boty vážily snad 10kg... paráda prostě (ironie). Pak se odstartovalo, první vlna (A sektor) v 7:30, poté následovala druhá vlna (B sektor) v 8:00, atd ...
Vyběhli jsme, odhodila jsem pláštěnku do koše a vydala se na trať, hrozně lilo ... v duchu jsem si říkala, hmmm, teď poběžím 16km rovně, kéž už bych byla na té otočce.
Běželo se kupodivu poměrně dobře, a co víc, běh v silném dešti mě začal bavit a trať ubíhala rychle ... i tím, že bylo pořád na co koukat. Najednou tady byl 16. km a otočka, držela jsem stabilní tempo kolem 5:40. Na 18. km jsem se dostala do hledáčku kameramana na motorce a další dva kilometry u mě jeli a natáčeli mě, zřejmě je zaujaly moje nové barevné kompresní podkolenky 🙈 Jenže on se člověk celkem hecne, když je v televizi, takže jsem se snažila držet techniku i tempo (byly to moje nejrychlejší dva kilometry v závodě a ta úleva, když se ztratily z dohledu). Pak přišla meta půl maratonu a já se cítila dobře, říkala jsem si, ok, tak prostě poběžím, co to půjde a uvidím, jak dlouho to vydržím ... najednou přišel 30. km, předbíhal mě nějaký běžec a hrozně mu čvachtaly boty .... pořád hrozně pršelo .... o chvilku později mě předběhl člověk, co měl zapnutý metronom na hodinkách, to znamená, že ty hodinky pípají na dané kadenci píp ... píp.. píp... v duchu jsem si pomyslela, že to by mě asi kleplo, kdyby mi 4 hodiny v kuse pípaly hodinky ... zahodila bych je asi po prvních 10 minutách 😅 .... pak přišla druhá otočka na 37. km a já si říkala, že tohle už prostě doběhnu i kdybych měla zemřít ... věděla jsem, že pod 4 hodiny to nebude o kousek, ale po tom, jak se celý půlrok trápím a nejsem schopná běžet líp než 4:15, bylo tohle velká motivace ...
 |
| druhá půlka závodu |
 |
| posledních 500m do cíle |
Pomyslnou metu maratonu (42192m) jsem protnula v čase kolem 3:58, ale do cíle zbývalo ještě asi 500m, ty poslední metry jsou naprosto nekonečné. A najednou jsem byla v cíli, čas se zastavil na 4:01:45! Můj druhý nejlepší čas vůbec ... byla jsem štastná, že se to takhle povedlo a ten déšť byl nakonec velká zábava!
Jedna věc se musí Číňanům nechat, umí vyrobit nádherné pamětní medaile a tahle je rozhodně moje oblíbená.
Tenhle závod byl výjimečný i v tom, že jsem vůbec poprvé na začátku vyběhla a dokázala jsem udržet konstantní tempo po celou dobu závodu, navíc jsem ani jednou nezastavila ... prostě jsem se na začátku rozběhla a zastavila až v cíli 😎
