Jeden maraton, dvě země ... aneb tolik povyku pro 4km v Barmě (I)

Když v půlce prosince přišla na telefon zpráva, zda by někdo něměl zájem jet do provincie Yunnan si zaběhnout maraton, nevěnovala jsem tomu moc pozornosti, protože problémy s bolestí holeně a kotníku se nelepšily, nemohla jsem pořádně ani chodit, natož uběhnout maraton. Jenže pak jsem začala hledat informace a googlit, kde dané místo je a čím dál tím víc mně lákalo tam jet, navíc jsem na poslední den v roce neměla žádné plány ... a i když sháněli vyloženě lidi, co by běželi celý maraton, řekla jsem si, že se zeptám, zda bych nemohla běžet jen půlku ... na odpověd jsem nemusela dlouho čekat, zněla ANO.


Další informace zněla, že jim musím poslat foto pasu, víz, jaký typ víz mám a spočítač kolikrát jsem odjela a zase přijela do Číny ... říkala jsem si, proč to proboha chtějí, vždyť já tady žiji už 4 roky, razítek mám plný pas ... plus mínus jsem se dopočítala k číslu asi 15. Čekala jsem další dva dny, zda mi potvrdí, jestli jsem dostatečně vhodná "bílá tvář", která by dostala VIP pozvánku ... pak jsem se dozvěděla, že vůbec poprvé se běží jeden maraton přes dvě země a že poběžíme 4km v Barmě! Neskutečné, poběžím do Barmy! A pak začala diskuze o vízech ... jeden den zněl verdikt, že víza jsou potřeba a další den, že víza potřeba nejsou, a další den se kolečko opakovalo se střídavou informací o tom, že si víza musíme zařídit sami nebo nám to zařídí organizátor ... vyřídit víza do Barmy samostatně nepřipadalo úplně reálné, protože do závodu zbýval necelý týden ... nakonec přišla informace, že víza do Barmy potřeba nejsou, ale podmínka je, že musíme vícevstupová víza do Číny, protože přeci "vyběhneme" z Číny (a pak zase přiběhneme) 😎 Hurá! víza vyřešena! Další den mi organizátor koupil letenku a za 5 dní mě čekal let do města Mangshi, protože samotné město Ruili letiště nemá. Ruili&Muse International Marathon jak zněl oficiální název závodu se tedy běží v historii úplně poprvé mezi dvěma státy, rovnou totalitními státy. Ruili je město v provincii Yunnan na hranicích s Barmou, Muse je město v Barmě na hranicích s Čínou, defacto jedno město, ale jedna část leží v Číně a druhá v Barmě, obě části rozděluje jen řeka. Let do města Mangshi byl pro mě velké překvapení, na to, že Yunnan provincie sousedí s provincií Guangdong, tak let trval přes 3 hodiny! Uff, vždyť i let do Japonska v listopadu trval 3 hodiny! Letěla jsem opět na úplný konec světa ... trochu jsem znejistěla, když pilot oznámil, že jdeme na přistání a když jsem se podívala z okýnka ven, tak všude pod námi byly hory ... přistání vypadalo asi následovně: blíží se země, jsou tam hory, hory, kopce, kopce, rýžová pole, bum a přistáli jsme ... 😂 ano, opravdu jsme přistáli uprostřed rýžových polí ...
 

Letiště v Mangshi je jedno z těch malých letišť, kde když vystoupíte z letadla, tak do letištní haly jdete pěkně po svých pěšky přes letištní plochu ... tam na mě již čekal řidič, který držel v ruce ceduli, co se nedala přehlédnout na 100m ... asi se dost nudil někdo 😅 Z města Mangshi do města Ruili to bylo dalších 150km po dálnici ...
přistáli jsme v Mangshi - příchod do letištní haly
přistáli jsme v Mangshi - let 1x za den
řidič mě čeká na letišti 😅
dali si na přivítání záležet
Dálnice byla prázdná, provoz minimální, takže to řidič dost napálil, do Ruili jsme dorazili asi za hodinku a kousek. Odvezl mě na místo, kde jsem si měla vyzvednout startovní balíček, tam jsem se zasekla asi na hodinu, nechápala jsem, proč to tak dlouho trvá ... ale když se konečně na mě dostala řada, zjistila jsem, že tam sedí čínský imigrační úředník a kontroluje pase a pak něco hrozně dlouho píše do systému do počítače ... se svým českým pasem jsem celkem vzbudila pozornost, prohlíželi si jej jako největší vzácnost, že to ještě neviděli ...
imigrační úředník v Maraton Expu
Když jsem konečně měla svůj startovní balíček vyzvednutý, řidič mě odvezl do hotelu, kde na mě čekali organizátoři, přivítali mě, vyfasovala jsem "tag" na krk, který jsem měla pořád nosit s sebou a šla se ubytovat ... bylo asi 10 večer, byl to dlouhý den ... šla jsem hned spát, protože na na druhý den se běží závod ...