Svoji první dovolenou jsem začala trochu netradičně, viz článek
Roadtrip aneb cesta za dobrodružstvím. Po 16 hodinové cestě autem jsem skutečně spala jako miminko skoro 10 hodin v kuse. Ráno jsem otevřela oči, byl krásný slunečný den a ten výhled z 23. patra na město Yinchuan byl neuvěřitelný. Říkala jsem si paráda, dovolená může začít. Ještě jsem na chvilku zalezla do postele a četla si průvodce, abych se rozhodla, kam se pojedu podívat. Srozumněna s faktem, že můj kamarád čas mít nebude, jsem plánovala svůj první den.
 |
| Výhled z hotelového pokoje |
Rozhodla jsem se, že se pojedu podívat na Západní padogu (Xita). Padoga se nachází uprostřed klidného parku a člověk musí zdolat 11 pater po schodech, aby se mohl rozhlédnout z vrcholu.
 |
| Xita - Západní Pagoda |
 |
| Xita - Západní Pagoda |
 |
| Pohled z Pagody na město Yinchuan |
Byly asi 2 hodiny odpoledne a zazvonil telefon. Byl to můj kamarád a oznámil mi, že jedna jeho známá by mě ráda pozvala na večeři a že ji mám zavolat a domluvit se s ní. A jen tak mezi řečí mi oznámil, že ale neumí ani slovo anglicky a že se s ní musím domluvit čínsky... Kdo mě zná, tak ví, jak já nemám ráda, když musím telefonovat cizím lidem a těď musím zavolat úplně noname číňance a ještě s ní po telefonu mluvit čínsky?? V tu chvíli jsme se chtěla vypařit ze zemského povrchu.
Odvahu jsem v sobě sbírala možná další půl hodinu a chtě-nechtě jsem ji zavolala. Jak jsem čekala, nerozumněla mi ani slovo :D Tak jsem telefon položila a napsala ji sms, psaní mi jde lépe než mluvení :) Domluvili jsme se, že mě vyzvedne kolem 6 hodiny v hotelu.
Dlouhou chvíli v hotelu jsem si krátila pozorováním západu Slunce, až na to špinavé okno, to celkem ušlo, co myslíte?
 |
| Západ Slunce v Yinchuanu |
Čekala jsem, že večeře bude rychlá záležitost, protože si nebudeme moct povídat, když si nerozumíme, ale šíleně jsem se zmílila. Svolala celkem 10 lidí, nikdo z nich anglicky nemluvil, a moje "welcome dinner" proběhla ve velkém stylu. Podávaly se plody moře, většinu toho jídla jsem viděla jen v televizi nebo na obrázku, takže nejenže jsem nikomu nerozumněla, ale ještě jsem byla za totální lamu, na všechno jsem říkala, že jsem se to ještě nejedla a že nevím, jak se to jí ... Naštěstí se k večeři podávalo poměrně hodně alkoholu, obzvlášť tvrdého alkoholu, takže jsem si dala pár panáků
baijiu a začalo mi to být všechno jedno :) Vypadalo to, že jsme snědli půlku oceánu.
Úplně nemusím jíst jídla, co se na mě koukají a co mají víc než 4 nohy, takže jsem poměrně s velkým sebezapřením tomu lámala hlavičky a nožičky. Myslím, že samotná konzumace 1 kraba mně trvala přes hodinu. Ale zvládla jsem to, ledy se prolomily a mám zážitek na celý život :)
Úplně nemusím jíst jídla, co se na mě koukají a co mají víc než 4 nohy, takže jsem poměrně s velkým sebezapřením tomu lámala hlavičky a nožičky. Myslím, že samotná konzumace 1 kraba mně trvala přes hodinu. Ale zvládla jsem to, ledy se prolomily a mám zážitek na celý život :)
